Sex v Parlamentě!!!

"Šehi, Šehi, honem poť se kouknout, co sem ti koupil k svatýmu Vavřincovi! Hergot to méno se mi děsně vyslovuje! Ale poť!"

A sjeli rychle až do přízemí, do palácový brány, kam mezitím nacouvala modrá Avie s oranžovou plachtou a Šahriár s katem honem vodhrnovali tu plachtu a vodevírali zadnici. A Šeherezáda celá udivená koukala dovnitř. Uvažovala esli bude norkovej, pak ale zůstala zírat eště víc. Uvnitř byla na eurovce přigurtovaná vopravdová hvězdná brána, úplně jak ve filmu, akorát byla menší. Vlasně taková hvězdná branka to byla, ani u ni nebyla poštovní schránka. Ale jinak všecko úplně jak v tom filmu, už to bylo zapnutý, vprostřed se to vlnilo. To už ale vylezla Šeherezáda na korbu a nebyla by to žencká aby do teho nestrčila hlavu.

"De seš?" ptá se zvědavě Šahriár.

"Nevim, ale pudu to vomrknout..."

Chvilu nic, tak čtvrt hodinky, Šahriár už měl strach, aby se mu nevypařila, eště s ní ten večer nic neměl a pohádku taky eště neslyšel. Pak se to ale v brance zavlnilo a byla tu a meldovala:

"Byla sem v nějakym cizím baráku, v recepci chrápal nějakej starej dědek. Mám pocit jako už bych to viděla někdy v telce, vyšla sem ven a tam byla u dveří cedulka Parlament ČR."

"Ty vole, tys byla asi v Číně! Jaký měl ten v tý recepci voči?" vykřikl udiveně Šahriár.

"Zavřený, přeci spal..." nechápala Šeherezáda.

"Jinak tam nebyl nikdo?"

"Nebyl ani na ulici. Víš co, nakouknu a pak ti povim." A strčila do teho zas hlavu.

Šahriár tam chvilu jen tak postával, pak si ale všim teho vyšpulenýho zadečku před tou bránou a začal si řikat, jen tak sám pro sebe, že ta Šehi vlasně vůbec není k zahození, jak tam tam stojí před tou brankou, hlavu jí není vidět, ale tanga měla pěkně hluboko zarytý a tak je vobjel ukazovákem a potem vodsunul bokem a už byl doma. Šeherezáda měla zatím plnou hlavu sněmovny a tak se jenom trochu zavrtěla a taky že už znala dobře Šahriára... a taky už byl tam! A už si pochvaloval: "U žencký přeci nezáleží, kam strká hlavu, ale hlavně, když je kam strčit a že jí to tam ale mlaská, jen hejbej zadkem Cartrová!" vžil se do role a mlaštělo to pořádně, až kat kerej stál jako ždycky za Šahriárem polknul naprázdno, jako by se mu něco připomnělo.

"No eště, že mi tu nechala aji kozy!" všim si Šahriár a podprda už letěla z Avie ven. "Dycky je dobrý mít plný ruce, než stát jen tak poprázdnu" a spracovával kozeny, jako by to bylo sladký těsto na cukroví. Hrozinky mu tvrdly pod prstama a Šeherezáda statečně přirážela, ale nevytáhla. Šahriár, na just, taky nevytáhl.

"Si ju tam měj, jak dlouho chceš!" pomyslil si a přidal na rychlosti. To byly teprvá zvuky. Trochu mu chybělo, že neslyší jak vobvykle Šeherezádu, aby poznal esli už bude. Zrovinka ale, dyž byl v nejlepším, tak prásk, něco ho bechlo doprostřed čela! Krabice vod bot! A šus, druhá, třetí, div mu neurazily ramena, ale to už vypadla taky Šeherezáda a Šahriárovi vypadl taky.

"Co to bylo?" ptá se vyděšeně Šahriár.

"To bych taky ráda věděla! Přišli tam potichu nějaký lidi a prej, že sou lobisti a že si mě zajistí..., co v těch krabicách aspoň je?"

Šahriár je vopatrně, jednu po druhý, vodevíral a vodpověděl:

"Nějaká hodně exotická měna, eště sem nikdy takovou neviděl...,

to tě ale povím, teda ti číňani si to uměli zařídit, asi ten Parlament zřídím taky u nás!"

A Šeherezáda mu hned přizvukovala, že: "Někerý ty lobisti byli docela liboví..." ale říkala to vopatrně, né moc nahlas, aby si to Šahriár nevykládal nějak inak"

A že už bylo ráno a Šahriár už nechtěl žádnou další pohádku slyšet, tak sundala podprdu s výfuku, voblíkla se, zarovnala tanga a vyrazila dom.