Tak přesně tohle mne dnes napadlo v autobusu na zpáteční cestě ze zaměstnání domů. Nevím, netuším, jak je to možné, ale v pravidelném linkovém autobusu, který pravidelně sváží 2 až 3 jedince lidského rodu, jsem nenašel místo pro přepravu své tělesné shránky v jiné než vertikální poloze. Takže ještě asi existují SPOZ (sbory pro občanské záležitosti) nebo se vyvíjejí jiné analogické aktivity, ale všechna místa k sezení okupovaly cikánky. A nebyly ani zdaleka samy... Každá v klíně hýčkala a konejšila dva až tři pilíře Nečasovy důchodové reformy a ty pilíře zdaleka nebyly k utišení...
Tak jsem nezúčastněně pozoroval ten výkvět a tu chloubu naší mladé demokracie a přemýšlel, kde je problém... Moje cesta naštěstí dlouho netrvá, přesto se mi ale vybavila z dětství vzpomínka. Vzpomněl jsem si na obrazy mé babičky a jejích sester, kdy nad loži v ložnici vždy trůnily obrazy Madony s dítětem v náručí. A pak mi to došlo, co mi nesedí... Ty Madony byly vyobrazeny vždy jen s jednou ratolestí a byly ... starší !!!
Pochybuji, že by středověcí malíři měli zálibu v gerontofilii, takže to bylo přesně to, co mi nesedí. Každá z těch zasloužilých maminek sotva školním škamnám odrostla, vrhla se bezprostředně do víru života. A tak jsem civěl na ty ještě ne dvacítky a uvědomil jsem si, že já v pubertě a v jejich věku, tehdy ještě bez vymožeností internetu, jsem neměl ani ponětí, jak vypadá ženské přirození...
Tož ten svět nabírá na rychlosti a senilnímu muži jsou k dispozici alespoň ty obrázky...