Ženy a jejich myšlení II

Pěkný večer.
Toto je druhý zápisek na téma "Ženy a jejich myšlení". Včera se mi přítelkyně (nemyslím tím přítelkyni s kterou bych chodil, ale slovo "kámoška" se mi moc nelíbí) svěřila v odpoledních hodinách, že by chtěla zažít romantiku. Napsala mi do sms, že jí mám koupit květinu a nějaké víno. Byl jsem za celý týden utahaný, celý den jsem běhal po úřadech a klientech. Skončil jsem až kolem 19. hod. Vzpomněl jsem si na předešlý zápisek a řekl jsem si, že udělám experiment. Zajímalo mě zda žena bude mít stejné pocity, když chce mít romantický večer, ale bohužel není dle jejich představ.

Nebylo přímo mým záměrem pokazit večer to ne. Pořád jsem ji tak nějak popichoval a trochu jsem ji napínal až malinko ignoroval když mi psala o romantice. Večer kolem 9. hod ke mě přišla já demonstrativně jsem ji otevřel v trenýrkách. Hned jsem viděl ten její výraz ve tváři. Jsem myslel, že mě probodne pohledem a to už jsem věděl že je zle. Šli jsme společně do kuchyně, že si něco lehkého uvaříme. Jakmile bylo jídlo nachystané a peklo se v troubě dostal jsem asi půlhodinovou přednášku o morálce co a jak jsem udělal nebo neudělal. To ještě i mě tak vytočilo, že rudou růži kterou jsem měl pro ni koupenou jsem demonstrativně před ní hodil do koše. Ta na mě koukala s takovým hodně zvláštním výrazem. (ústa měla otevřené, oči koukali a moc nechápali) Šel jsem si lehnout a už jsem ani nečekal na jídlo nějak mě i přešla chuť. Za chvíli zamnou přišla do postele. Sedla si na postel já pustil film a začali jsme se koukat. Byla tichá domácnost. Ráno se vzbudila a tvrdila mi, že skoro nespala, že na to celou noc myslela. Já ji za to můžu, že neumí vypnout. Mě pořád říká, že neumím vypnout po práci... ať si z toho taky vezme příklad... že to není tak jednoduché, když tě někdo nasere. Začala se oblékat a před odchodem mi hrdě řekla "pokud jsi mě tu nechtěl proč jsi mě už včera neposlal domů". To já bych nikdy neřekl, ale asi bylo by to to nejlepší řešení. Včera se mi asi nejvíce honilo hlavou, že jsem radši mohl sedět s kámoši v hospodě a bylo by mi lépe než poslouchat, jak si jen stěžuje.

Závěrem chci říci:

Když není něco podle mě, to není tak hrozné jak když není něco podle ženy. Žena vždy musí mít poslední slovo, každé další slovo je začátkem nové hádky.