PF 1420

Dveře do zasedačky novoměstský radnice se rozlítli a vobjevili se v nich bratr Žižka s přáteli a: "Neséém vám noviny, poslouchéééte...", ale páni radní se dali zmateně na útěk bočníma vchodama. "Podivé bratře Žižko, vod leta zme tu nebily a eště si nás tu pamatujó..." podivil se bratr Prokop Holý.

"Já mám nérač, z lidovejch vobyčejů, když demonstace přendou na defenestrace, ale včil máme svátky pokoju a míru a venku je taková zima, že by ani městskýho zastupitela z vokna ven nevyhodil a tak se přeci nemusijó bát!", to ale bratr Žižka dodával zbytečně, síń už byla prázdná. "Hergot, kdopak nám včil něco nalije, to sme tu koledu zpívali pánubohu do voken? U stánků si už rači nalit nedávám! Ale sme dopadli!", škaredil se Jan Čapek ze Sán. "Támle pod stolem se ale eště někdo hejbá!" a tak všici vykročili tym směrem.

"Nejvíc se mě tu líbilo, jak v litě ten městskej zastupitel, když sme ho táhli k voknu, začal volat: Peaky, peaky na hlavu, že na babu nehraju a myslil, že se může vodpikat, ale stejně prolít voknem, jak raketa a pykal, napích se na dobrejch pět kopí. Já dycky učím mančaft - kucí, ty kopí musíte pořádně zapřít a držet pevně, pak padne aji kuň a může klidně padnout aji celá vláda, nejenom městský zastupitelstvo, všici ti špatní rádcové, co nám tu dělaj bordel."

"Ale kókéme, keho to tu pod stolem máme - cizí měšťka, tak přeci jen sme sem cestu s koledou zbytečně nevážili, zastrčte závory ve dveřách a vobčanku déte sem na stul, ať se kouknem co sme to vykoledovali. Á pěkná, ale škrábe potvora, ale bez teho voblečení vypadá dobře, kozeny a všecko, jak má bejt, tož bratří, hrrrr na ňu!!!" zavelel bratr Žižka, vykasal si suknici a tasil, aby přešel do ataku. Ženština sledovala s vytřeštěnejma vočima, jak v ní mizí jeho výzbroj. Bratr Jan párkrát mocně přirazil, až se ženě z hrdla vydralo několikerý zachrčení. "Dobrá kočena, stačí párkrát přetáhnout vocasem dirku a už přede, jak zjednaná...", pochvaloval Jan Jiskra z Brandýsa. Bratr Žižka v útoku nepolevoval. Měšťka se už zřejmě smířila s osudem a tak začala bratra Žižku častovat vobvyklejma průpovídkama, jako: "Schnell, ficken a spritzen!"

"Kókéme na pražandu, eště se to ani pořádně česky nenaučilo a už se nám to tu bude roztahovat na radnici, chlapi roztáhnite jí ty nohy aspoň pořádně, ať se bratr Žižka nemusí tolik mačkat!", to převzal velení Prokop Holý. "Joooo, joooo!" kvitoval jeho snahu bratr Žižka a :"Huuuj, hmmm, kde se teho ve mně tolik vzalo?", podivoval se bratr Jan, "Až ňa zabrnělo v klacku!!" "Někerý Polky sou taky dobrý, dyž sem pomáhal Ladinovi v Polsce s křižákama, tak sem jich moh vochutnat celý tucty", zavzpomínal na svý mládí bratr Jan. "Eště si pomatuju: "Uvaga, uvaga, jestem panna, no do pana jestem zakochana a pan juz jest ve mnie? V takym przypadku: Au!!!", pak sem tam ale přišel při tem vo voko". Mezitím bratr Čapek šetrně shodil ženu ze stolu a sám se, vobnaženej, položil na její místo. "Mám nejrači jízdu a kozy!" hlásil a žena pochopila a nasedla si a začla ho vojíždět, kozy mu cpala přitem do ksichtu.

"Jak to bylo s tym vokem?" ptali se Žižky ti, co to eště neznali. "Ále, pomahal sem bratrovi Bzdinkovi, držel sem mu jednu místní přehnutou přes voje vod žebřiňáku a bratr Bzdinka byl tak rozkuráženej, že mě s ním vypích voko, ač bzdinka, měl ho pořádnej!"

"Co na to pojišťovna?" zajímal se bratr Prokop.

"No, eště, že měl sjednaný povinný ručení, inak bych dostal kulový a tak mám pěknou tvrz a titul královskýho hejtmana".

"Ten máš ale eště vod Václava a ten už je pěkně na rentě u pánaboha, zatímco sám prošustroval celou tu naši pěknou zemičku, kerou mu nadělil fotr Kadel. Předtem ho ale vopustil kouzelník Žito a tak musil chodit po špeluňkách jenom s katem, až ho s teho klepla pepka, ale kdoví, co čeká nás"

"Vite, co mi řekl můj hvězdopravec, když sem za ním teď před koncem roku zašel, že prej budoucí generace nám všeckejm, jak sme tady, budou říkat, že sme husiti!"

"Ale proč? Že sme tady tu měštku a jí podobný vopichávali, jak Junge Ganse na rožňu? Kde by se to mohli ty budoucí generace dovědět, že by někdo kecal?"

Brar Čapek si mezitím vyměnil plac s ženou a udělal se jí mezi kozy, dyk byl taky ze Sán, kde mají s kozama ty nejlepší zkušenostě a že už byl hotovej, zapojil se do dišputace: "Co když sme napíchnutý taky, co když tu maj zřízenej vodposlech?"

"Nesejčkuj, nerad bych skončil na svátky v šatlavě na Ruzyni s královskejma biřicema u prdele a nebo se teho taky muže chytit bulvár", přežehnával se Prokop, kerej už byl mezitím holej úplně a začal si užívat na měštce.

"V době dnešní miniaturizace není problém strčit trpajzlíka do dutýho sloupu a von pak může všecko zapisovat, a pošle to papežovi a pošló na nás exekutory, vybírat vodpustky za šukný, jak by tem papežencom nestačily restituce!" a Prokop Holý to raděj, co nejrychlej, s měšťkou ukončil a šel se voblíct, přešla ho docela chuť. Právě včas, na vchod začal někdo bušit. Prej královskej posel pro hejtmana Žižku. Ženština se zastyděla v jakým je stavu a ukryla se zase pod stůl.

"Copak mě to muže Zikmund chtět, včil na svátky, či mu jebe?" divil se bratr Žižka, když vodevíral vobálku. "Je tady jenom malá škartečka a na ní, prej: PF 1420, no to ňa podrž... dyž si tak ale pomyslím, jak to tady asi bude vypadat, třeba za pět, nebo šestset let, až bude posílat panovník svejm hejtmanům peefky, déme temu: PF 2013?"

"No to už ale budou takový změny, že se s teho všeci poserou", dodal bratr Jiskra a vlezl si pod stůl na měšťku - taky si eště škrtnout!

"Co to čteš za píčoviny Šehi?" podivoval se Šahriár na trůně.

"Ále: Vobrazy z dějin národa českýho v Čechách a v Moravě, vo Slezsku nemluvě", přečítala Šeherezáda název ze hřbetu tlustý knihy. "Nic jinýho sem už ve fotrově knihovně nenašla, chceš každej večír novej příběh a kde na to mám pořád chodit?", zalamentovala si a ulehla, unavená čtením, na stul...