(pohádka pro dospělé na motivy Šípkové Růženky)
Žili byli dva mládenci. Neobyčejně se milovali a žili spolu v pěkném stavení stranou homofobní společnosti.
Jediné, co jim ke štěstí chybělo, bylo děťátko. Věděli, že dva mládenci spolu děťátko nezplodí, avšak nesmírně po něm toužili.
Pořídili si tedy nejprve pejska. Měli pejska rádi, ale touhu starat se o svoje děťátko, nějakého pěkného chlapečka,
jim to nenahradilo.
Pořídili si později kočičku. I kočičku měli rádi, avšak po čase opět spolu začali hovořit o tom, jaké by to bylo,
kdyby mohli vychovávat svého chlapečka.
Postupně si pořídili rybičky, andulky,
želvičku, králíčky, nicméně touha po děťátku se pořád vracela.
Jednou po zimě se jim dokonce na komíně
usídlil čáp. I čápa měli rádi, pozorovali jeho chování a byli na něj pyšní.
Když čáp odletěl do teplých krajin, uschovali mu jeho hnízdo, aby se mu v zimě nepoškodilo a také aby mohli topit. Po skončení topné sezóny opět instalovali hnízdo na komín a těšili se, zdali se jim čáp vrátí.
Jednoho dne se čáp vrátil. Mládenci zrovna vyšli před dům po divoké noci a náhle vidí, jak přilétá čáp. Ale neletěl sám! V zobáku nesl jakýsi uzlík… Udiveně na to koukali, čáp jim přistál k nohám a položil uzlík na zem. Pak jim zobákem něco naznačoval. Mládenci nechápali, co by měli udělat, a tak čáp uzlík rozbalil. Bylo v něm miminko! Krásný černý chlapeček z teplých krajin! Nu ano, děti přeci vždycky nosil čáp! Mládenci se radovali, děkovali čápovi a ihned začali svého
černého chlapečka hýčkat.
Za okamžik se ale v obou mládencích probudil muž i rodič a začali usilovně pracovat na tom, aby chlapeček měl svůj domov. Střídali se v péči o miminko, aby nejdřív jeden mohl vyrobit kolébku,
druhý pak smontovat z různého haraburdí kočárek, pak zas jeden musel běžet do města zakoupit nějaké lahvičky ke krmení a dudlíčky, druhý pak běžel koupit zásoby kojeneckého mléka a výživy, pak ještě plíny a osušky a olejíčky a vaničku… Jéje, to bylo najednou starostí! Ale krásných starostí.
A také si uvědomili, že je zapotřebí
uspořádat křtiny. Najali si tedy ve městě trubače, aby vyhlásil: „Na vědomost se dává, že v domě u dvou mládenců se bude křtít novorozený chlapeček.“
Trubač to zprvu považoval za nechutný žert, ale za příplatek jim tu službu uskutečnil.
Na křtiny se mnoho lidí nesešlo. Inu,
kdo by chodil na křtiny ke dvěma mládencům s černouškem. Za kmotry tedy byli zvoleni tři z příchozích mužů, kteří ve městě patřili k nějaké
menšině.
Při křtinách přistupovali kmotři jeden po druhém a přáli chlapečkovi do života.
Přistoupil první kmotr, patřící
k menšině starých mládenců, a pravil: „Až ti bude 14 let, vyroste ti velký
penis a velký šourek.“
Přistoupil druhý kmotr, patřící
k menšině odlišné barvy pleti, a pravil: „Až ti bude 15 let, budeš mít první sex.“
Přistoupil třetí kmotr, patřící
k menšině náboženských fanatiků, a pravil: „Až ti bude 16 let, upadne ti penis, jestli budeš onanovat!“
To byla rána! Jak budou mládenci zabraňovat 16letému synkovi, aby neonanoval, když oba onanii podporují?
Naštěstí byla přítomna i jistá Cikánka,
která zaprorokovala: „Nebojte se mládenci, však se najde někdo, kdo mu to zase spraví!“
A tak se mládenci starali o synka jako vzorní otcové a vychovávali ho k toleranci a otevřené mysli. Například od mala ho vedli k tomu, že chlapi se před sebou nemusí stydět nazí.
Když měl kluk 13. narozeniny, bylo to v létě, koupali se společně na zahradě ve svém jezírku, nazí, jak byli zvyklí. Tu náhle se synek zeptal: „Otcové, proč máte mnohem větší penis než já,
i když jsem už skoro tak velký jako vy?“
Otcové se na sebe podívali a tajemně
řekli: „Počkej, až ti bude 14, a možná ho budeš mít většího než my.“
Když měl 14. narozeniny, koupali se opět společně v zahradním jezírku. Tu náhle se synek zeptal: „Otcové, nezdá se vám, že mi povyrostl penis?“ Otcové se na něj zadívali a pravili: „Zdá se, že trochu ano.“ A jeden z otců přinesl krejčovský metr a změřil synkovi penis odshora až dolů. Měřil 11 centimetrů. „No vidíte,“ řekl synek, „ještě včera měřil jako obvykle 10 centimetrů.“ „Inu, vypadá to, synku, že ti začíná růst penis. Zase ho zítra změříme,“ řekl jeden nebo druhý z otců.
Celá pohádka se sem na amatéry asi nevejde, ale můžeš si ji přečíst až do konce tady.