Vyvolenej...

Druhej stával Šahriár až večír. Šeherezáda ho už dávno čekala u trůnu, než přišel. Mračil se jak deset čertů a spustil hnedky na Šeherezádu: "Něco mi za včerejšek dlužíš!!!" a přehodil ji přes trůn, vohrnul jí mantl a začal ji píchat ,jak zjednanej, až začla naříkat, že s teho bude hotová. Šahriár si teho ani nevšim a píchal dál a ani to nevokomentoval. S teho Šeherezáda poznala, že to dnesky bude trvat pěkně dlouho a využila teho, že měl Šahriár, jako každej zdělanej monarcha, naházený časopisy vokolo trůnu a povotočila si jeden tak, aby se dal číst, ale nezapomněla při tem vobčas zavzdychat, aby byl vládce spokojenej. Ten jel ale ten večír jak Váňa Velkou pardubickou, faldy už byly dávno provětraný, už se aji větry dostaly ven a von nedbal... Šeherezáda vobrátila list, dyž tu se náhle zarazil. V Šeherezádě by se krve nedořezal, mysela si, že Šahriár přišel na to, že fixluje. Myslel si to aji kat a honem sundával z hřebíku na zdi ten nejvěčí meč! Nikdo se pak už ani nepohnul. Ani Šahriár se nehejbal a to byl na půl údu uvnitř a napůl ven a to dokáže vydržet jenom vopravdovej panovník, vycvičenej Dyplomatickým Pedagogickým Ústavem Pro a Vládce a Jiný Prezidenty...

"Houbec!!!" zařval Šahriár děsným hlasem a pokračoval: "Pohádku! Pohádku mi dlužíš za včerejšek!!!" a ani nedorazil.

A tak Šeherezáda musela volky nevolky usednout na ten nejvěčí počtář a začla vypravovat:

"Vo Santa Klausovi"

"V jedný zemi, daleko vod nás na severu žil Santa Klaus, celej rok nic nedělal, jenom vobčas vometl sníh vokolo dveří, nebo popleskal soby, ale jinak se nudil. Jen jednou do roka vobjížděl na svejch saních a vobdarovával všecky hodný lidi. Tak to dělal rok co rok, dokud se nedověděl, že mu posunuli vodchod do důchodu a taky snížili valorizaci. Došlo mu, že si bude muset pomoct, ať nezvostane jak vostatní. Kouknul do tabulek s příjmama a zjistil, že nejlíp na tom bude, když bude dělat prezidenta. Zašel proto za lidma a zazvonil u jejich iglů a přectavil se, že je z jejich voblíbený politický strany a ať ho zvolej za prezidenta. A eskymáci, to se ví, hele vole, vole, nuda, nuda, ráno hambáč, večír gambáč a pořádnou trávu tam na tom severu viděly kolikrát jenom vo víkendu a tak ho zvolily, ať je nějaká změna.

Santa Klaus to měl teď sice vo mnoho horší, musil každej den pilně prezidentovat, až se zase přiblížil konec roku a přišly Vánoce a měl jet rozdávat všem poctivejm a hodnejm lidem. Ale protože celej rok dělal pravej vopak a vodvyk, tak ho s teho klepla pepka!!!"

Šeherezáda podala celej závěr pohádky tak dramaticky, že jí Šahriár, bledej jak smrtka, hnedky nařídil, aby ho ráno vobjednala na středisko, na EKG a mudroval při tom: "Že lidi vůbec nechápou, jaký prožívaj panovníci, vládci a jiný prezidenti děsný stresy a co se nadřou, aby pak po nich neštěkl ani pes!"