Rekapitulace

Za okny padá sníh, v bytě teplo a ticho, nepočítám-li vrčení pračky a mého starého PC, a přestože mám co dělat, sedím tu a čtu blogy. Padnou mi při tom do oka čísla u každého z nich. Některá nízká, jiná vyšší, a také několik povážlivě vysokých.

Když si uvědomím, co znamenají, posedne mě zvědavost zjistit, jak je to u blogů, které jsem napsala já. Píšu ráda, ale tady mohu být nařčena, že velmi málo k věci - tedy k erotice.

Možná je to tím, že jsem ve svém povolání musela dnes a denně někomu skládat účty ze své činnosti, což mě vůbec nebavilo, přestože práce sama o sobě byla velmi mnohostranná.

Na rozdíl od toho mě sex a erotika baví, ale zatím jsem nepocítila nutkavou potřebu svěřovat se se svými zážitky a pocity z nich.

O to více mě zajímají ty, o kterých píší jiní. Někdy slohem neobratným s gramatikou nezanedbatelně zanedbanou, jindy stylem vytříbeným s gramatikou na úrovni jazykovědce, ale všichni se zaujetím pro své sexuální prožitky. Něco mě chytí za srdce tak, že to přečtu jedním dechem nejen proto, že bez čárek a odstavců není kde se nadechnout, ale protože obsah mi vyrazí dech a k více nadechnutím se ani nedostanu.

Zpočátku jsem se tu cítila jako Alenka v říši divů. Ač skoro za zenitem, žasla jsem, co všechno je v sexu a erotice možné, a přemýšlela, kde jsem až dosud žila, že mi tolik věcí unikalo.

Objevovala jsem nové stránky své vlastní sexuality. Občas jsem se cítila docela nesvá, když na mě místo tváří stále jukalo tolik lidských přirození. Teď mě tak napadá, jestli jste si také všimli, že už nebývají zdi počmárané jejich symboly? Proč také, když je možné setkávat se s reálnými genitáliemi na stránkách časopisů, knih, a také těch webových.

Ale o tom jsem vlastně psát nechtěla, šlo přece o čísla.

Bez tohoto jsem napsala 22 blogů, přečetlo je, nebo na ně alespoň kliklo 9307 lidí, z toho 260 pod ně napsalo svůj komentář, tzn. průměrně 12 komentářů k blogu, takže komentoval každý 35.

Teď koukám, jak jsem se kvůli několika málo číslům rozepsala. Jsou tu blogeři, kteří mě strčí do kapsy, ale i tací, co nikdy nenapsali ani čárku. Nakonec, proč také. Posláním tohoto serveru není literární činnost. Ale díky těm, kteří jdou nejen s kůží, ale také se svými myšlenkami na trh, mě to tady pořád baví, i když důvod pobývat tu téměř pominul.

Možná někdy napíšu blog na téma, jak jsme se přes virtuální sex dostali k tomu reálnému.

Možná ...