na cestě k manželce?

Děkuji všem čtenářům za příspěvky a připomínky. Někteří
pochybují, jiní haní, někteří se zamýšlejí.

To je pro mne důvod, proč se snažím život, chyby, pocity popsat. Nepotřebuji se dělat lepší ani se vymlouvat, … je zajímavé jak lidi dokáže zaujmout prostý fakt.

Jelikož si některé další co následovaly jen těžko vybavuji a nechci Vás ani zatěžovat výčtem, pokračuji jen tím aktuálním.

Hodně se toho událo, paní úspěšná už je rozvedená, není tak
úspěšná a protože jsem se jí v tom počtu nedostatečně věnoval, na jaře jsme se rozešli. Minulý týden jsem ji navštívil, přespal jsem u ní, bylo nám hezky … ale nevím co si mám myslet.

Nejmladší náruživá přítelkyně s dětmi mne taky poslala k šípku a nestýkáme se. nevadí mi to.

Ač to zní zvláštně, jak jsem mnohokrát psal, nehledám kvantitu, chci jedinou ….



… a jsem na dobré cestě

pravidelně se stýkám už jen se dvěmi, vždy jsem chtěl být s přítelkyní
se kterou máme dům, která se snaží o společný život i budoucnost, ale která
také udělala chybu kterou jsem jí nedokázal odpustit. Je mi s ní hezky,
ale už není jediná a nevím jestli může být. Ta druhá je spíše důsledek, není
můj typ, ale bývám s ní protože je to někdy hezké, je ráda … je to spíš útěk.



A pak se stalo co jsem nečekal. Po tři a půl roce jsme se milovali s manželkou. Líbilo se mi to. Snažil jsem se pomoct příležitosti a milovali jsme se znovu, vzpomínali jsme. Bylo nám hezky.

… a já se teď snažím být s ní víc a milovat se častěji.
Nejsem si jistý zda se to může vrátit do starých kolejí, mám se postupně
vracet. Příčinou naší odluky byl rozdílný přístup, iniciativa, touhy, a to se nezměnilo.

Společné milování mě ale tak láká, že ho budu vyhledávat a
čekat na reakce, možná se mi podaří zjistit že jsme se z chyb poučili.



Někdy se obávám, že to nemám v hlavě v pořádku.
Nechci z přítelkyně udělat jen zastávku na cestě od manželky k manželce.
Ale říkám si, pokud mám pochybnosti, nebudu jí jen dokonce života zahýbat.



Nechci, ale neumím to.