Nejvěčí penis!!!

V jednym království měly princeznu zrovinka na vdávání a tak dali vytrubovat všade i v vokolních královstvích, že pro ňu hledají ženicha. A tak se na královskej hrad začli sjíždět princi ze všeckejch stran stran tý princezny. Všici pak musili předstoupit před doktorskou komis a ty je prohlíželi aby vybraly teho nejschopnějšího. Trvalo to celej den až do večera, kdy měly vybraný tři nejschopnější kandidáty a ty pak vpustily k princezně do ložnice. V ložnici stála nádherná pozlacená postel s bleděmodrejma nebesma a na tý posteli byli samý krásný povlečení a zlatý přikrývky a počtáře vyšívaný zlatejma nitma a úplně navrchu ležela princezna a neměla nic na sobě, ale jen čekala kerej bude nejschopnější. Vrchní komisař kerej byl celej rudej s teho celodeního vověřování, připustil teho co měl bronzovou medaili Za zásluhy. Ten hnedky zhodil svůj saténovej župan s monogramem a nastoupil a panečku ten ho měl půl metra! A hnedky ho zanořil do princezny a ta jen hekla a trocha se smekla po těch poduškách, ale jináč držela jak přeceda vlády na svým postu, ale princ přirážel, jak steklej, až se princezně vobjevily na nosíku krůpěje potu. To byl ale teprvá začátek, potem musela prubnout, jak to dělá princ vodzadu a s tý námahy až začla chytat falešnej luft a začly se jí potit taky dlaně. To už ju ale málem srazil s těch počtářů princův mohutnej výstřik. "A je to!" voznámil princ a vobetřel jí pysky.

Tou dobou ale stál u postele stříbrnej a shodil svůj župan, kerej měl naruby, kynouc rudýmu komisaři. A tendle ten princ ho měl rovnej metr a že se princezna eště nestačila pořádně vyhrabat s teho povlečení, tak jí ho tam fouknul zezadu takovou silou, až jí vylítla s puseny žvejkačka a klátil jí tak mocně až se jí vobjevil pot i nad zadečkem. Kdyby neměla kozy pevně zabořený v počtářích, tak by jí určitě ulítly. Hlava jí lítala hnedle dopředu a pak dozadu, stejně jak princovi zadek. Marný, metrovej je metrovej, a tak se jí zachvilu začly samy vod sebe rozjíždět stehna a bylo vidět, že už to dlouho nevydrží a tak princ, kerej byl nejenom dlouhej, ale taky moudrej, ji naplnil zavčas, dokavád se nerozjela úplně.

To už ale stál u postele třetí princ, voblečenej akorát do fungl novejch botasek a sápal se na princeznu. Komisař zbledl, princ ho měl metr a tři centimetry a zarazil ho do princezny až jí povolily plomby! Dvakrát, třikrát ji protáhnul, ale princezna už pleskala nataženou dlaňou vo počtáře, že to zdává. Princ ač nerad musil pomalyčky vytáhnout. Princezna, jak tak ležela, k němu akorát povotočila hlavou, vobetřela si s čela pot a prohlásila: "Milé princu,

viš přeci, že v nélepšim se má přestat, ale taky, co je moc, to už je příliš..." a nechala klesnout hlavu na počtář.

Zato Šeherezáda když dočtla, zvedla hlavu z počtáře, zvědavě koukla na Šahriára a pak i na kata a potichu, skorem jenom pro sebe, zašeptala: "Měla tři..." ale Šahriár i kat, vobá jenom koukali, jakby ani neuměli do tří počítat...