Už ste to někerá zkusily???

V temnym lesu žilo sedum trpaslíků. Z lesa vycházeli akorát přes den, na vosum hodin, když šly na šichtu. Dělaly na rekonstrukci D1 kontrolory – kontrolovaly esli sou ty bílý lajny nalajnovaný rovně. Stačilo se jim akorát maličko vohnout,
přivřít jedno voko a pak jenom PASS oder Nicht a tak to šlo celéma dňama.
Po šichtě se honem zas dekovali do lesa a tak se vo nich nikdo nedověděl, že sou to upíři. Sice malý, ale vopravdový. Vpředu, na místo mlíčňáků, měly krváky a v umyvadle by taky každej hned poznal, co sou zač, aji bez Paradontaxu. Proto se myli a čistily si zuby až doma. A že to u nich bylo poslední dobou jak u
Suchánků, tak po cestě jenom koukali po nějaký holce a jenom litovali, že se nelajnuje E55!

V královským palácu seděla tou dobou královna na trůnu, koukala do tabletu v kerým měla stažený zrcadlo a zkoušela si vymáčknout jebáka, kerej se jí udělal na nosu. Ale, už ste to někdy někerá zkoušely? Taky to nešlo? A tak byla nasraná a zavolala lovčího a prej: „Už
sme dlouho nedaly rozsápat dravý zvěři žádnou princeznu! Máme tu akorát
Sněhurku a tak ju sbal a šak už víš, co máš dělat!“

Sněhurka se pěkně voblíkla a vyrazila s lovčím.
Lovčí ale dobře věděl, že v lesu kromě pár ušáků, nějakejch pěnkav, starýho slepýho slepejše a uslintanýho koloucha už nic nemaj a tak nechal Sněhurku na paloučku na pospas mravencům a sám šel dom. Sněhurka si trhala maliny a taky do hrníčku –
pro macechu a tu slyší někeho v trávě zpívat. Ale to už ju vobklíčilo sedum trpaslíků. Ale, že se jim zdála nějaká bledá, tak ju vzali do chaloupky a tam jí daly vybrat – esli chce vysát a nebo jim vykouřit. To se ví, že princezna nabyla blbá a tak se s nima hned domluvila. To ale netušila, co ju čeká. Už ste to někerá zkusila, jaký to je vykouřit trpaslíka? A Sněhurka jich měla sedum! A tak ju bolelo nejenom v zádech, ale měla voklačený
kolena, lokte a bradu a po tym posledním – nejmenším, měla voklačený aji pravý líco!
A tak se po ňom svalila, jak mrtvá. Trpaslíci měli doma akorát vinotéku, ale i v tý to bylo jak u Suchánků a tak ju svalili na záda a dali do ní Sněhurku
- myseli si, že se tem chladem trocha probere.

To už ale jel vokolo princ a jak uviděl tu
Sněhurku, jak je pěkně voblečená a leží v tý vinotéce a nehejbe se, tak přispěchal, poklekl u vinotéky a vodevřel ty prosklený dveře. Sněhurka se v tu chvilu probrala a viděla teho prince, že ju chce políbit a tak si jenom cudně
vyhrnula sukňu a princ uviděl, že je to transka. Ale, že už to byl zkušenej princ a že už klečel a že viděl, že chce to co, před tem trpaslíci, tak nezaváhal a …



„Ty
Šahrijáru a co kdybysem byla předtem taky transka, co by si dělal?“ Zoptala se
Šeherezáda a na vokamžik proměnila svý pravý mandlový voko v čárku, vokolo kerý se ježily hustý černý řasy a přikryla si rukou kozeny kerý se jí draly z živůtku až moc nápadně.

A Šahriár si z panovnickou vodpověďou nedal moc práce: „Šak pichat je vždycky kam a u kouření máš pohodlí…“, ale bylo na ňom vidět, že je rád, že je Šehina taková jaká je, i když někdy dost ukecaná…