PRŮŠVIH!Partnerka si přečetla sms zprávu v mobilu svého přítele, která rozhodně nebyla určena jí!
A průšvih je na světě!
Může to být i naopak...
A TEĎ SE HLEDÁ VINÍK!
Původce sms zprávy TO NĚKOMU ZAVAŘIL!
A posléze je adresátem obviněn, protože vina se přece musí hodit na toho, kdo to psal!
A dotyčný adresát si vůbec neuvědomí, že hlavním viníkem svého průšvihu je on sám!
Ne proto, že zprávu včas nevymazal, ale proto, že VŮBEC DOVOLIL, ABY SE NĚCO TAKOVÉHO STALO!
V první řadě, si neurčil pevně svoje hranice. Hranice, které pevně obepínají naši vlastní hodnotu. Protože dovolí-li své partnerce nebo partnerovi, aby kdykoliv nahlížel do jeho mobilu - pak musí k sobě být natolik upřímní, že taková zpráva nikoho nerozhází - mají absolutní volnost a nelpí na sobě...
Ale to umí málokdo. Lidé totiž často lásku zaměňují za vlastnění a druhého si zcela zuřivě uzurpují pro sebe a ještě mluví o lásce!
Když takovému uzurpátorovi dovolím lézt mi do mobilu - pak je to o tom, že se ho
a) - chci definitivně zbavit - a dobře dělám b) - jsem pitomec, který si neváží sám sebe - má tak nízkou sebehodnotu, že toto dovolí a v tom případě - dobře mi tak!
Dobře mi tak, za to školení, kterého se mi posléze dostane...
Pochopitelně, že člověk s nízkou sebehodnotou k sobě obvykle přitáhne sobě podobného a pak mají o zábavu vždy postaráno.
Ale všichni se učíme, všichni stoupáme po krůčcích vlastního vývoje.
Jen to někomu trvá dlouho...
Takže zpytujte sami sebe: kde mám své hranice?
Kde je moje hodnota?
Rozhořela se tu žhavá diskuze - což jsem ostatně předpokládala, protože lezení do mobilu je ožehavé téma.
A je krásně vidět, jak nikdo nechce hledat viníka v sobě - ve své vlastní nedostatečnosti, že někomu DOVOLIL, aby si k němu ten druhý DOVOLIL.
Je třeba to vnímat tak:
druzí lidé si k nám dovolují pouze to, co jim dovolíme my sami!
A to je případ všech tzv. OBĚTÍ!
Když člověk žije život OBĚTI - nemá nad svým životem kontrolu, nemá za svůj život zodpovědnost - logicky si špatně - nebo vůbec stanovuje hranice.
Pak se diví, jací lidé mu chodí do života - logicky - podle přísloví - vrána k vráně sedá - rovný rovného si hledá!
A pak se vzájemně učí a mučí, protože si vzájemně narušují hranice, dovolují si a ničí si ty ubohé životy oběti.
Člověk, který si je vědom sám sebe, má stanovenou svoji vnitřní hodnotu - nikdy nedovolí nikomu, aby k němu podobným způsobem přistupoval!
Je si vědom své síly a ta z něj sálá a čiší - a přitahuje zase podobné lidi - kteří mají taky svou hodnotu.
Já tohle všechno vím, protože jsem to prožila.
A ať se zeptáte jakého chcete psychologa, terapeuta, kouče, guru, duchovního - odpoví vám úplně stejně!
Opusťte role obětí a vezměte odpovědnost za svůj život do vlastních rukou... přestaňte jej vkládat do rukou jiných.
Je to těžké.
Ale hodně lidí sebou raději nechá manipulovat - mají to naprogramované z dětství...
A je snazší si zoufat, lamentovat, stěžovat si - než něco udělat...
Je to o vzájemném respektu.
Stačí se podívat kolem sebe - tam, kde jsou hádky, křik, zoufalství, faleš, žárlivost - všude tam NENÍ RESPEKT!