|Ještě jeden...

Bohumil vopíral Vlastičku vo stul u vokna a pěkně vyhrnutou ju šukal vodzadu. Díval se přitem z vokna a mysel taky na jiný hérečky, ale do Vlastičky to měl momendálně nejbliž. Vlastička snila vo tem, že dyž teď má Bohumil takovó hruzu peněz, že by se mohl kliďánko stát aji prezidentom a vzit si ju a vona by pak byla první dáma. Za voknem zatím kvetl pokročilej kapitalizmus, děcka na návsi se točily zadarmo na kolotoču. Babky sy libovaly, že potem, co zrušily v obci hospodu a postavily místo ní Mekáč, se dědci nevožíraj, ale vysedávaj tam spořádaně s něma u kafe a somrujou po nich hranolky, nebo Bigmeka. Jak se tak Bohumil stále klačil do Vlastičky, tý se rozkendly kozeny po stole a poskakovaly při každym přírazu, jak kurz český koruny vovládnej národní bankou. Bohumil cítil, že to z něj všecko brzo vyletí a jenom komandoval: "Drrrž Vlastičko, drrrrž a nehébé se - eště chvilu..." a první dáma musila poslechnout a Bohumil přirážal, až se mu anténka na rádiovce, kerou měl při tem na hlavě, třásla. V tu chvilu ale Bohumila zaujal podivnej ruch za vratama. Zastavil tam autobus s nápisom Nova a chlapíci v montérkoch se stejnym nápisom na zádoch, začly na jeho střeše něco kutit a napojovat a

směrovat parabolickou anténu a hned taky natahovaly gáble až do chalupy a to už se tam protáhla aji Emma Smetana, znaleckým vokem překontrolovala spojení a eště dřív, než stačil Bohumil voklepat a Vlastička připažit nohy, tak promluvila: "Dobré deň, děláme tadyk takovej časosběrnej pořad s úspěšnejma českejma kapitalistama a Vás máme v abecedě hneď po Babišovi. Cák byste nám povědíl vo tem, jak se vám tadyk žije, co pořád děláte a hlavně jakej je Váš názor na našu politickou elitu, kerá nám to tadyk celý ty roky tak úspěšně spravuje?"

Ale dřiv než stačil Bohumil vodpovědět, tak bylo slyšet, jak venku maličko zahřmělo a do seknice vplul na vobláčku roztomilej dědeček s bílejma fousama, voblečenej v bílý noční košili a jak tak seděl na tem vobláčku a kéval bosejma nohama, tak jenom pozdvihl pravou ruku a zvednul na ní ukazováček a pohrozil Bohumilovi a jasným hlasem důstojně pronesl: "Bohumile kurva se neřiká...!"