ŠMÍRÁKŮV DEN

Ukázka z mé nové povídky, která bude součástí mé povídkové sbírky, kterou se chystám vydat:

Haryk měl dnes šťastný den!

Podařilo se mu nepozorovaně vzít dráhu, když jeho panička mezi pootevřenými dveřmi přebírala doporučenou zásilku a zakecala se s pošťákem.

Nemohl odolat vábivé vůni, která se od rána táhla letním povětřím otevřenými okny až do bytu jeho paničky. Tryskem se vydal po čichu.

Madam Krupičková, potěšena pošťákovými lehce smyslnými poznámkami na adresu její lepé postavy, opět zaujala původní místo v lehátku na balkóně. Snažila se nachytat nějaký ten bronz na prahu léta – ještě před dovolenou, aby nevypadala na chorvatských plážích jak „ředitelka vápenky“.

Nutno podotknout, že chlípné pošťákovy představy nebyly vyprovokovány jen tak!
Madam Krupičková byla patřičně vyvinuta a zaoblena na těch správných místech,
která měla „zahalena“ jen lehkým plážovým šátkem, jenž krásně prosvítal, neboť
stála v ten okamžik ve světle otevřených pokojových a balkónových dveří.
Vzedmutý průvan navíc ještě umocnil to, co se nestačilo odhalit samo.

Ale pošťák Karel byl slušňák. Neřekl to, co si myslel a cítil – totiž, že madam je „zralá k okamžitému ošukání“ – ale jen to, že madam to dnes mimořádně
sluší...

Miriam (to je křestní jméno madam Krupičkové) tedy zaujala svou původní pozici na lehátku odhodlána nenechat se již nikým a ničím vyrušovat. Dokonce zapomněla i na Haryka! V její mysli se totiž začaly odvíjet nádherné představy o dovolené. Zavřela oči a nechala se unášet blaženými obrázky šplouchajícího moře, pálícího slunce a krásných mladých těl místních chorvatských plážových zvrhlíků. Průsvitný šátek už nebránil žádnému paprsku slunce, aby smyslně osahával její vnadné tělo – zůstala nahá.

*

Libor se probudil a zjistil, že je už po poledni. Měl za sebou noční směnu tramvajáka a další ho čekala. Venku se slunce plnou silou opíralo do betonových balkónů a lákalo k opalování. Protáhl si ztuhlé tělo a zabubnoval na své vzdouvající se panděro v nátělníku, který mu byl krátký. Dal by si pivo! Ale vzhledem k tomu, že ho čeká opět noční, nechal si zajít chuť. V lednici toho moc nenašel. Zapomněl nakoupit. Tak si namazal chleba paštikou a přemýšlel, co se zbývajícím časem? Nemá smysl někam se trmácet, když za chvíli zase pomaže do práce. Nahmatal cigára v kapse modré
tramvajácké košile visící na křídle dveří od skříně a chvíli hledal zapalovač.
Vykouří si jednu a snad ho něco napadne.

Popošel k oknu. Vzal za kliku balkónových dveří a pomalu je otevřel. Stál mezi nimi a kochal se. Otočil hlavu k sousedčině balkónu. Jestlipak
Mirijam zase vystavuje ty svoje kozy? Byla tam! A dokonce úplně nahá! Ucítil jemné škubnutí v rozkroku a příjemné zamrazení na křížové kosti. Rychle couvl zpátky a připravil si dvě stará zpětná zrcátka. To byl jeho úchylný trik.
Kdyby na ní civěl přímo – brzy by si toho všimla. Tak si vymyslel malou soustavu zrcátek, kdy mohl pohodlně sedět na zemi na koberci u balkónových dveří a sledovat její kozy a dnes i pičku pěkně pohodlně a téměř inkognito! No vida! Dnes bude mít hezký den! Nakonec nouze o zábavu nebude! Sedl si opatrně
na polštářek na zem a opřel se o zeď. Ještě srovnal nejbližší zrcátko, aby ji měl jak na dlani. Sousedka se vůbec nežinýrovala, nohy měla lehce pokrčené,
opřené o stoličku, takže jí byl vidět krátce zastřižený klín v plné kráse.

Libor si pomalu přejel po rozkroku. Cítil, jak mu penis pěkně nabíhá. Strčil si ruku do trenek a začal se hladit. Dával si na čas – však není kam spěchat. A
tak si pomalými pravidelnými pohyby začal dělat dobře. Nakonec trenky shodil
úplně – být nahý, honit si péro a sledovat u toho sousedku, byla jeho oblíbená
zábava!

*

Kamil se zvedl od počítače. Bylo třeba zkontrolovat situaci.
Přistoupil k oknu. Chlípná ježibaba se stále opalovala na balkóně
protějšího domu. Jen zvýšila úroveň své drzosti a už na sobě neměla zhola nic!
Ovšem jeho objekt zájmu, na který čekal, se objevil! Libor se konečně probral po noční! A dokonce již stačil zaznamenat tu hnusnou, rozvalující se děvku!
Kamil se zachvěl! Toužebně očekávaná chvíle nadešla! Již tak dlouho Liborka neviděl nahého! Nakonec bude muset být vděčný té hnusné babici, co jí Liborek tak rád a potají sleduje! Kamil se zachvěl touhou a odporem zároveň. Na chvíli zaváhal, kterému z těch pocitů dá přednost, ale vybral si ten libější.
Jakpak by ne! Taková příležitost! Jen málokdy se mu podařilo zahlédnout obnažený Liborův penis! Rychle zaujal pozici na židličce za čočkou dalekohledu a zaostřil. Nasucho polkl...

Přímo před svým okem měl nyní Liborův napjatý žalud, který hrozil každou chvíli výbuchem! Okamžitě ucítil účinnost této podívané. Jeho touha vykonala své a po noze mu stékal pramínek lepkavé tekutiny. Představoval si Libora před sebou, nad sebou, za sebou, v sobě....

*

Podplukovník ve výslužbě, Rudolf Sokol pojal dnešního dne velké podezření! Možná se mu dnes konečně podaří rozluštit záhadu tajného agenta odnaproti! Už se viděl, jak triumfálně kráčí pro vyznamenání minimálně
na Pražský Hrad! Už viděl ty titulky v novinách: zásluhou statečného pplk.
Rudolfa Sokola ve výsl. byl odhalen nebezpečný terorista.....

Ruda měl nerudnou manželku, a tak se snažil trávit co nejvíc času sledováním podezřelých individuí mimo prostor společného bytu. Často chodíval do parku a hlídal děti před pedofily, v supermarketu sledoval zloděje a v tramvaji nekompromisně pronásledoval kapsáře. Ovšem to všechno nebylo nic proti připravované teroristické akci nebo nejmíň vraždě! Celý se tetelil blahem, jak dopadne nebezpečného zločince. Možná to je odstřelovač?

Pomalu se plížil ke dveřím v posledním patře činžáku. K těm, co vedou na plochou střechu. Nechal si udělat kopii klíče, aby si ho nemusel pořád půjčovat. Měl s sebou i malou rybářskou trojnožku, aby nemusel u pozorování klečet na zemi. Přece jenom takové pátrání dá zabrat, kolena vržou a bolí. Měl své pravidelné stanoviště za betonovou podezdívkou bloku komínů.
Odtud již několik týdnů mohl krásně sledovat okno zločince! Měl s sebou svůj starý triedr. Chodíval sem i před tím a sledoval okna lidí. Ale teprve nedávno načapal v jednom z oken dalekohled! To nemohl nechat jen tak! Kdyby tak věděl, do kterého okna má ten dalekohled namířeno! Byl rozhodnut, že dnes to musí zjistit!

Zaujal nenápadně pozici. Měl štěstí. Dnes byl den jako stvořený k pozorování.
Odložil brýle na blízko a místo nich nasadil triedr. Zatajil se mu dech! Na protějším domě, v již známém okně se zachvěly záclony! A on zřetelně
zahlédl obrys postavy stojící za dalekohledem! Dalekohled byl namířený trochu
šikmo dolů. Rudolf usoudil, že sleduje někoho v nižším patře. Dům měl 4 patra. Přízemí, ani první patro to být nemohlo, to by musel být dalekohled více nakloněn dolů, to je jasné! Zatetelil se blahem nad svou vynikající dedukcí. To bude buď druhé nebo třetí patro, výjimečně čtvrté! Okruh se nám zužuje – mlaskl si slastně a zachvěl se vzrušením.

Rudolf se pokoušel určit, zda dalekohled směřuje přímo, nebo přece jen uhýbá
poněkud vlevo. Na každém patře jsou tři nájemní byty, všechny mají balkóny.
Bylo těžké určit přesnější objekt zločincova zájmu, neboť Rudolfova pozice nebyla přímo před zločincovým oknem, ale poněkud stranou. Rudolfa napadlo, že by se mohl podívat schodišťovým oknem v každém patře... Ale nechtělo se mu nyní opouštět stanoviště...

*

Marek, Petr a Honza se po návratu ze školy dostatečně
nudili. Duchem už byli dávno na prázdninách. Vysvědčení už se opravit nedalo,
zbývalo jen vrátit knížky a za dva dny je čekalo to, nač se nejvíc celý rok těšili! Prázdiny!

Sešli se u Marka. Markova maminka byla v domácnosti,
protože Marek měl ještě dva mladší sourozence. Pětiletou Aničku a dvouletého
Davida. Kluci chodívali k Markovi rádi, protože jeho máma výborně pekla a nebyla lakomá. Vždycky dostali skvělou svačinu. Dnes byl rebarborový koláč s drobenkou!
Mňam! Kluci zapadli do Markova pokoje a zapnuli počítač. Jako obvykle si chtěli zahrát hry. Celý pekáč si vzali s sebou. Jenže dneska je Marek překvapil.
Nejdřív otočil klíčem v zámku, pak pustil hlasitě muziku na přehrávači a potom jim s napětím sdělil, že včera šlohnul tátovi jeho nové DVD. A
nebylo to jen tak nějaké DVD! Marek ho posvátně vsunul do pc...

Po chvíli se na obrazovce objevilo několik nahých slečen a pánů v zajímavých pozicích...

Ne, že by kluci nikdy nic takového neviděli, ale přece jen ukořistit otci DVD
plné prasáren chtělo odvahu.

Sedli si před pc a sledovali scény. Po nějaké době se ale začali tak nějak ošívat. Scény, které se na monitoru odehrávaly jim připadaly spíše nechutné,
než vzrušující. Což o to, slečny byly krásné, ale už méně se jim líbilo, že krásná ústa slečen polykají tak obrovské penisy a jejich obličeje jsou potřísněny spermatem těch obřích údů!

Znechuceně nakonec video vypnuli a plynule přešli na hry. Marek odemkl a proplížil se do ložnice rodičů a DVD vrátil. Ovšem ani stokrát ohraná hra už
desetileté kluky nezbavila nudy. Petra napadlo, že by mohli zkusit jít šmírovat toho starého bláznivého dědka, co je občas buzeruje na hřišti. Všimli si, že
často leze na střechu jejich domu a oni byli náramně zvědaví, co tam vlastně
dělá? Často ho sledovali ze své skrýše – vysoko v koruně smrku v parku hned u domu. Tak se rozjela debata o tom, co by tam tak mohl dělat? Marek si myslel, že se tam chodí asi opalovat. Ale tato verze byla zamítnuta, protože dědek tam lezl, i když nebylo hezky a míval s sebou dalekohled. Třeba krmí
holuby? Zvědavost začala stoupat. Nakonec se shodli na tom, že by to mohl být pedofil! Ostatně často chodíval do parku a pořád se podezřele rozhlížel! Každopádně
jim dědek ze sousedství nešel z hlavy. A tak se rozhodli vykonat průzkumnou výpravu na svou pozorovatelnu.

Vyplížili se z pokoje. Markova máma právě vytahovala další pekáč rebarborového koláče z trouby, malý Davídek vřískal na nočníku a Anička si na chodbě hrála s fenkou jorkšíra Myškou. Když viděla kluky, dožadovala se, že půjde s nimi. Marek jí uplatil lízátkem. To ji na chvíli uspokojilo. Ale ne na dlouho. Kluci vypadli z bytu ven do přilehlého parčíku.

*

Anička rozbalila lízátko a slastně ho zasunula do růžové
pusinky. Vychutnávala si jeho malinovou chuť. Myška poskakovala kolem ní a chtěla ochutnat. Ale Anička věděla, že s pejskem se nemá o lízátko dělit,
protože by na něm měla bacily. Narovnala si sukýnku a zvědavě vykoukla ze dveří
bytu. Uviděla už jen poskakující čupřiny vlasů mizících kluků. Protáhla se mezi dveřmi a vyrazila za kluky.

*

Jorkšírka Myška si olízala kožíšek, podrbala se za uchem a očistila si svou nateklou pipku. Byla pečlivka. Ačkoliv hárala už týden, nikdy nikdo nenašel žádné stopy na koberci nebo na křesle.

Ráda si hrála s dětmi a byla pro každou lumpárnu. Anička vykukovala právě
ze dveří, a když proklouzla ven, Myška ani na vteřinu nezaváhala a než se dveře stačily zabouchnout, byla jí v patách.

*

Kluci rychle vyšplhali na strom a zaujali pozice! Byl tam!
Viděli ho, ačkoliv byl poněkud výše než oni. A koukal dalekohledem na někoho do protějšího domu! Někoho prostě šmíroval! Pod dojmem shlédnutého porna je napadlo, že určitě šmíruje nějakou ženskou. Potichu si špitali své domněnky a náramně je vzrušovalo sledovat toho úchyla! Tak si ho nazvali už dávno! Jen jim teď nebylo úplně jasné, jestli může být úchyl na děti i na ženské zároveň a o to se přeli.

*

Anička dorazila za klukama pod strom. Věděla o jejich skrýši, ale nebylo jí to nic platné. Toužila dostat se do větví vysoko a dívat se na svět jako oni shora. Ta představa ji silně vzrušovala a štvalo jí, že má
tak krátké nohy a ruce. Vůbec si nevšimla Myšky, která jí celou dobu následovala. Anička se dívala do větví se zvrácenou hlavou, jako kdyby čekala,
že jí snad narostou křídla. Myška se taky dívala stejným směrem a nevšimla si
Haryka!

Haryk celou dobu číhal u vchodu jejich domu, protože tam končila stopa! Ta nejkrásnější vůně, které neodolá žádný pes! A když se domovní dveře otevřely,
vyběhla z nich nejdřív Anička a potom objekt jeho lásky – vydal se za nimi, vrtíce pahýlkem ocásku. Šel jak ve snách s čenichem téměř u ocásku
Myšky.

Ne, že by si ho Myška nevšimla! Ale upalovala se staženým ocáskem za Aničkou a neměla čas zaobírat se nějakým uslintaným obejdou! Do parku to bylo sotva pár kroků. A tam si Myška sedla na zem. Haryk ji pozoroval asi z metrové vzdálenosti a čumáček natahoval stále blíž a blíž. Ta vůně
byla pro něj přímo omamná!

Myška nevěděla, koho má sledovat dřív – jestli Aničku nebo nebezpečně se přibližujícího Haryka! Tak se jí hlavička kroutila sem a tam, div si jí
neukroutila!

*

Miriam se stále opalovala a v líném horkém odpoledni se tu a tam polila vodou z plastové láhve. Čůrek vody jí stékal údolím mezi prsy, přes pupík až do rozeklané průrvy mezi jejími pysky. Bavila se tím, že když trochu roztáhla nohy, tak šimrající kapky vody jí polechtaly nejdřív na poštěváčku a potom mezi pysky a některé uvízly i ve štěrbině – stačilo zvolit jiný úhel polosedu, ve kterém se už dobrou hodinu nacházela téměř bez hnutí...

*

Libor lačně sledoval její hrátky s krůpějemi vody a neřestnou průrvu si pro sebe už dávno pojmenoval Grand Canyon Miriam.
Představoval si, jak tu krůpěj olizuje svým jazykem a klečí mezi jejími stehny.
A jeho představy šly ještě dál... Pak si představoval, jak skrápí její velké
kozy, její břicho a i pysky jeho vlastní krůpěje a jak ho Miriam drží za ptáka a hněte.....

Málem se u toho udělal, ale stačil zabrzdit. Bavilo ho pohybovat se stále na hraně...

*

Kamil seděl u dalekohledu a sledoval Libora střídavě s tou nechutnou ženskou. Přemýšlel, co asi tak může Libora vzrušovat na té štětce?
Honil si péro, ale to ho příliš neuspokojovalo. Protože věděl, že Libor si nikdy nebude honit svůj krásný penis kvůli němu – Kamilovi.

*

Ruda zaznamenal nějaký pohyb té postavy za oknem protějšího domu. Byla zacloněná částečně závěsem a částečně záclonami, ale matně viděl triedrem, že pohybuje jakoby rukou...? Vrtalo mu hlavou, co vlastně dělá? Jako kdyby míchal těsto... Vzpomněl si na manželku, když zadělává na knedlíky... fuj,
odplivl si. Baba jedna! Ještě sem mi poleze!

Pořád nemohl té záhadě přijít na kloub. Ale někde vzadu v hlavě věděl, že ten pohyb odněkud zná...

*

Kluci pozorovali dědka na střeše, ale za chvíli je to přestalo bavit, protože se vlastně nic nedělo. Dědek seděl na skládací minižidličce a furt čuměl do dalekohledu. To moc zábavné nebylo. Už je ani nebavilo přít se o to, koho vlastně sleduje. Ostatně sledování je někdy pěkná otrava!

*

Aničku už začínalo bolet za krkem, jak se pořád snažila dívat nahoru na kluky. Stejně jen dřepěli na větvích a nic nedělali. Nuda.

*

Myška se ale vůbec nenudila! Haryk se totiž připlížil nebezpečně blízko k jejímu zadku a ona vycenila drobné zoubky a temně
zavrčela. Haryka to sice nepotěšilo, ale ani neodradilo. Měl čumák už téměř u jejího zadku, na kterém si seděla. Ale pak vyskočila a obrátila se k němu.
Byla strachy bez sebe a zavřískla hysterickým jekotem! V tu chvíli se
Anička otočila a viděla, jak se Haryk sápe na její Myšku! Anička začala vřískat taky, protože si myslela, že Haryk chce Myšku zakousnout! To vyburcovalo kluky.
Rychle sjeli ze stromu dolů a chtěli bránit Myšku. Jenže Haryk se nechtěl vzdát své rozmnožovací touhy jen tak a vrčel a štěkal a domáhal se Myšky. Anička vřískala jak smyslů zbavená, kluci ječeli na Haryka a snažili se ho nakopnout.

V poklidně líném a tichém odpoledni se ulicí rozlehl ryk, jako když někoho vraždí!

*

Ruda se lekl a triedr mu vypadl z ruky. Toho si naproti všiml Kamil. Plně zaujat Liborem si před tím nevšiml chlapa, který ho pozoruje ze střechy protějšího domu, ale protože se teď pohnul – Kamil ho periferně
zaznamenal! Teď ho jasně viděl! Namířil na něj totiž svůj dalekohled! Okamžitě
pochopil, že zatímco on pozoroval Libora – nějaký úchyl pozoroval jeho! Ale vůbec se mu nelíbil – hnusák starej! Jak může bejt někdo tak hnusnej! Otřásl se při myšlence, že ho nějaký úchyl sleduje!

*

Miriam zaslechla nějaký kravál, který jí připomínal štěkot
Haryka – ale jakoby zvenku! Proboha! Že ten mizera zdrhnul! Když tam byl ten pošťák! Blesklo jí hlavou, že se děje něco nepatřičného, vylítla z lehátka a jaksi zapomněla, že na sobě nic nemá.... Hlasitě zahalekala z balónu – „Harýýýýýkůůůůůů“.....

A jak stála, všimla si, že na ní z vedlejšího balkónu civí ten hnusák
Vodrážka!!!! V tu chvíli si uvědomila, že se jaksi zapomněla zakrýt plážovým šátkem. Rychle po něm hrábla a se zkřiveným obličejem plivla několik slin jedu směrem k sousedovi. „Co čumíš, ty ubohej, trapnej, slizoune
šmíráckej!?“

*

Libor totiž už stál na nohách, protože ho zvedl z podlahy ten samý hluk jako Miriam. Trenýrky si nestačil samozřejmě navléknout, takže
Miriam viděla, že mu stojí péro a okamžitě se dovtípila, co asi dělal! Ale
Libor nebyl žádný chudák, který by se stáhnul do kouta. Občas dokázal mít i hodně peprný slovník – denně cvičil přece s cestujícími! A než se Miriam stačila nadechnout k dalším nadávkám, křikl na ni: „Na kurvy se dívám odjakživa rád!“ A pak už raději zalezl a zabouchnul za sebou balkónové dveře.
Jediné, co ho mrzelo, bylo, že se nestačil udělat!

*

Kamil sledoval tu scénu odnaproti shora. Libor se mu líbil s tím trčícím pérem, ale tu krávu by nejraději odstřelil jako snajpr!

*

Markova máma zaslechla nějaký křik a štěkání... byla plně
zaujata uklízením hovínek, které stačil David rozšlapat po koberci a nevšimla si, že děti nejsou doma. Vyděsila se a letěla k oknu. Zaječela na kluky,
aby vzali Myšku domů. Nemohla se hnout z bytu a nechat podělané dítě
samotné doma. Měla vztek.

*

Kluci mezitím vyrvali Myšku ze spárů chlípného Haryka, protože
Honzovi se podařilo ho nakopnout do žeber, a to vzalo Harykovi chuť na milostné
hrátky. Zakňučel a uklidil se pod keř.

*

Ostatně jaký pán, takový pes – pomyslel si Ruda na střeše –
znechucen vývojem celé situace. Popadl trojnožku a triedr a odplížil se zpátky domů.

*

Pointa povídky - v knize!....:-)))))