U Ní v kanceláři

Je náročné psát stále dokola stejné řádky, které někdy vyjdou, většinou však nikoliv. Pokud jsem vám však poslal link na tento článek, budu rád, když jej dočtete. Vy jste v její roli, já jsem v roli jeho. Nikoliv jen ve fantazii, ale v realitě. Pokud se vám budou řádky líbit, můžeme je společně prožít klidně ještě dnes.

"Sedí v kanceláři u stolu a ví, že přijde. Těžko říci, jestli se ještě soutředí na práci nebo si již představuje, co přijde. Obavy, nejistota, nervozita, trochu strachu. Očekávání však překonává vše. Možná se podbřiškem šíří i první známky vzrušení, možná, že je již kunda celá mokrá.

Pak přijde on, přejede jej pohledem, sympatický mladík, jen se trochu plaše usměje a pak se zavřou dveře. Ani si neuvěduje, jestli je zavřela za ním sama nebo je zavřela asistentka z recepce. Není to důležité. Jediné rozhodnutí teď leží v tom, jestli jej chce oblečeného, aby jí posloužil jen jazykem a prsty a možná mu dovolila vytáhnout z kalhot naběhlý ocas, nebo nahého, aby před ní byl celý vyholený a nahý.

Jen roztáhne nohy, snad před tím ukázala k zemi, a pohodlně se usadí ve své kancelářské židli. On vklouzne pod stůl, mezi její stehna, okem pohladí boty, zatímco dlaněmi lehce pohladí lýtka a zakrouží po nich. Pomalu postupuje nahoru, laská jí nohy, jemně líbá rty, vlhce krouží jazykem, ví, že nesmí slintat jako pes. Zatím. Přemýšlí, jestli jej nechat, aby se dostal ke klínu sám nebo si prudce strhne jeho hlavu. Ví, že on nebude protestovat, ale prostě poslechne, je tu přesně proto, aby uspokojil tím lačným jazykem její klín.

Ty okamžiky mohou být nekonečné, snad mu přikáže použít prsty, snad svou vlastní hračku, nebo jej prostě nechá jen laskat jazykem. Pomalu, něžně i rychle a intenzivně. Má trénovaný jazyk, vydrží lízat dlouhé minuty, jen sliny kanou, ale drží a líže. Nechce mrdat, jen posloužit. Dočkat se okamžiku, kdy se jí začne nadržená píča škubat vzrušením, stehna se sevřou a on bude cítit její vůni. Když mu přitom šlápne holým chodidlem na vyholený čurák, jen zakňučí. Bude rád, když jej nechá se pro ni vycákat na povel na závěr, nebo jej jen pošlape a pošle pryč.

Nepadla žádná slova, prostě jí uspokojil, usmáli se na sebe a on zase zmizel. Vzalo to jen pár minut nebo naopak dlouhý čas celé obchodní schůzky. Jako by na to záleželo, je to jen na ní, jaké to bude.

On má již teď tvrdý čurák při představě, že se mu ozve..."