V jednym královstvi měly král s královnou tři cery - princezny. Byly jak schudky, jedna za druhou: 18 - 17 - 16 roku a byly to holky jak lusk. A protože rodiče chtěly mít vystaráno, tak poslali tu nejstarši do světa hledat si ženicha. Ale uběhl měsic, druhej i třetí a nikde žádná zpráva skrzevá veselky. A tak poslaly prostřední a taky, měsíc, druhej třetí a nic a tak nezbylo, aby poslaly třetí - Jenůfku, aby měly vystaráno.
Jenůfka si ale prvně všimla, že se vobě sestry vydaly za ženichama po hlavní asfaltový silnici a že sama byla skromná, tak šla po starý úvozový cestě, až se dostala do hlubokýho lesa a pak na palouk na kerým stála veliká hospoda. Přišla pěkně vodzadu a tam přes malý vokýnko uviděla vobě svý sestry, že makaj v kuchyni, až se z nich kouří. Štamgasti v předzahrádce jí prozradili, že vobě sestry přišly rovnou sem, ale tady si jen sedly a debužírovaly, až všecko utratily a pak pokračovaly na sekeru, ale dyž ji měly pořádně velkou, tak ji musej napracovat. Jenůfka chudák měla sebou jen to nejnutnější - balíček šprcek a tak jim nemohla pomoct a tak šla rač dál, že až najde princa, že jim helfne von.
Druhej den došla ke královskýmu palácu a vodevřít jí přišly král s královnou a dyž jim řekla co hledá, tak ji politovaly, že sami sou bezdětný. Dyž ale viděly, jak je s teho smutná, tak jí poradily, ať de za zámek, kde žije v sluji drak. Přiletěl k něm asi před rokem a chtěl princeznu a dyž se dověděl, jak to je, tak ho s teho málem jeblo. Ale, že mu řekly, že choděj po doktoroch a lázních, tak zvostal a čekal esli se to ujme. A s Jenůfkou mu aspoň ubude dlouhá chvíle. Toš poslechla a šla za nim. Dyž ho uviděla, tak ju překvapilo, že má jenom jednu hlavu. Pak si ale všimla, že má tři vocasy. No toceví, že ju to hned zaujalo.
Taky drak, kerej tam rok truchlil vo princeznu a najednou stála jedna před něm a slikala se. Toceví že ho nemusila pobízet. Nejdříve ale vopatrně, jenom jazykom, jenom předehra. Ale i ten měl pořádně dlouhej a špičatej a kam až dostal se princezna styděla řict aji později. A tak si ju pořádně připravil a potem vyplivnul pořádnou slinu na strop tý jeskyně a ta slina se tam schladila na přijatelnou teplotu a skanula po jednom krápníku tý princezně rovnou mezi nohy a to už si princezna vybrala a zavedla něžnou ručkou levej, co je vod srdce a taky upřimnej.
A drak byl nejenom srdečnej a taky upřimnej, až se jí vorosilo nejenom čelo, ale aji pod zadečkom. Ale to už princezna přehodila na prostřední. Ten byl delší a pěkně rovnej a pronikal hezky hluboko, až princezna hekala jak steklá. Nakonec došlo aji na třetí - pravej a nejsilnější a s nim ju protahoval, až se jí dělaly mžitky před vočima. A po mžitkoch dostala takový orgáče, že zapomněla i na ty šprcky, co měla v kabelce. Ale tak jí bylo hned jasný, keho chce za manžela, ale taky, že vesleka musí bejt co nejdřív. Ale, že byly vobá hotový, tak tam v tý sluji tvrdě na sobě usnuli.
To ale nevěděly, že mezi tem měly vobě sestry napracováno a tak se vydaly za ženichama a přišly vobě do tý sluje zrovinka v nejlepšim. A tak zezelenaly vobě vod závisti a skovaly se za krápníkama a dělaly Zagorky. Drak s Jenůfkou spaly tak tvrdě, že si nevšimly, že vobě sestry zavázaly špagátem drakovi nohy a křídla a že měly u sebe každá velkou sekeru a tak jedna usekla Jenůfce hlavu a druhá drakovi jazyk, aby nic nevykecal. Šak ho měl nataženej po zemi pomalu až do přecíně. Tělo a hlavu pak vodnesly za sluj a vyhodily na žďorbisko a tam hodily taky ten jazyk. Pak vobudily draka, rozvázaly mu noženy a musil s nima jako ženich.
Toceví, že voba rodiče ženich poněkud překvapil a taky, že ho chtěly sestry vobě za manžela. Pak si ale taky král všiml, že má drak tři vocasy a tak jen litoval, že s nima není Jenůfka. Ale vobě sestry si za jeho zádama klepaly na čelo. A byla veselka. Pan falář se nejdřív zpěčoval, že tři prince už ženil několikrát, ale dvě princezny a drak , že né a že je taková troječka proti přírodě! Ale sestřičky ho ukecaly a tak musel. Ale byl problém, drak nedokázal říct: "ANO!" Jenom hučel a koulel vočima, ale bez jazyka to nešlo. A bez Ano je každá veselka neplatná.
Tu se ale rozlítly dveře a do sálu vešla Jenůfka a byla eště krásnější než předtem. Sestry nevěděly, že dračí krev uzdraví každou ránu. A ty kapky tý dračí krve dopadly rovnou na to tělo a hlavu a ten jazyk ju pak ještě jednou pořádně vylizal a tak byla zase, jako dřív. A pak Jenůfka vzala ten jazyk a vložila ho drakovi do puseny a ten jí všecko potvrdil. A tak všici chtěly ty krutý sestry potrestat. Ale, že už taky ten drak do teho mohl mluvit, tak se domluvily, že se vožení se všema třema, když už je ta veselka. Šak měl akorát tři vocasy! Ale aby to bylo spravedlivý, tak že předehru bude mít akorát pro Jenůfku, ty dvě se budou musit vobejít! A byla svatba a ve svatební noc úžasná předehra...
A že Šahriár nechtěl zůstat pozadu a využil teho, že Šeherezáda nebyla voblečená a jen se tak povalovala na zádoch, při čtení tý knížky a zasunul jí hlavu mezi stehna, až se začla kroutit a zdychat a hlasitě volat: "Ty muj draku, ty můůůůj drááákůůů...!!!" Přitem ale pomrkávala přes Šahriárovu prdel na kata, kerej tam byl v pozoru, jak ždycky!!!