Celý den je to ve mě..

ano,od rána co jsem se vzbudila,musím na ten sen myslet...
bylo to tak zvláštní, mystické,tak živý sen..už dlouho jsem něco takového necítila..

Jdu po louce ,plné zelené trávy,svěžích květů a je mi moc hezky...najednou z protější stráně se blíží velké stádo bizonů.. já vím že nemám možnost úniku ,že nemám čas utýct..jen stojím a čekám ..A všichni ti bizoni mě míjí, nebo mě přeskočí a já cítím tu sílu přírody.Pocit že se mi nemůže nic stát...
Pak sen pokračuje stejně..zase na louce a blížící se stádo zvířat a já už vím že mi neublíží.. lehám si do trávy obličejem dolu,když v tom se jedno zvíře zastaví..přijde blízko ke mě...tak blízko, že cítím jeho dech na mém zátylku a já najednou se bojím pohnout..to zvíře nevidím je pocitově za mými zády,pak najednou cítím tíhu toho těla..a jeho dech a jeho paže na mých pažích..ten strach je silný,v hlavě se mi honí myšlenky -nedát na sobě ten strach znát..ty chlupaté paže na mojich a já se snažím pohnout rukama a každý můj sebemenší pohyb vyvolá agresivitu zvířete.. zavrčí a svoje drápy vysune a do mých rukou zatíná...když se zastavím ,tlak drápů povolí a zase když se pohu,cítím tu bolest zatatých drápů.. už vím že to není bizon,ale nějaká šelma...ten strach,...ta bolest byla skutečná...

Vzala jsem ráno snář a tam se dočetla,zhruba asi toto : šelmy-zvířecí sexuální touha ,divoká a vášnivá-tak nevím nevím co s tím:-)