Člověk versus pes

Někdy nevím, kdo je vlastně chytřejší. Zda člověk nebo pes.

Mám psa, s kterým musím neustále soutěžit, kdo vymyslí lepší patent, aby ho ten druhý nezdolal. Někdy jsem z toho už unavená. Prostě soutěžit se psem mi přijde trošku poddůstojné.
..vrr. Ale já ho přesto mám tak moc ráda. Vlastně jí /je to fena/.

Je krásně bílá /krom toho, že se nerada koupe/. Má milé oči /krom toho, než někdo projde kolem plotu/.
Žere jen granule /než jí dáš maso, aby člověk včas uhnul rukou/. Je hrdá, je chytrá, je zvídavá..prostě JE.

Mám problém s tím,
že už nevím jak uzavřít branku a jaký patent tam dát, aby se nenaučila jej otvírat. Přijde mi svou chytrostí jako bankovní zloděj. Žádný zámek a patent není pro ní překážkou. Ona i kouká, když to montuji, aby věděla , co jsem si na ní připravila. Uff, nechci soutěžit se psem. Kdybyste viděli, jakou má radost,
když se dostane za tu branku a zase přijde na to, jak se otvírá. Naposledy jsem udělala zavírání tak, aby se nedívala, jak to dělám. Hurá!! Nepřišla na to! A
najednou je zase venku za brankou. Potvora! Prokousala celé desky. Tak jsem musela nechat obrousit nové tak, aby jí tam nevešel čumák a nemohla otevřít hubu a kousat.

Už nechci soutěžit se psem! Už ani nevím kdo má navrch, ale myslím si že ona…vrrr.