Zdraví, bezpečí a soukromí

Nejdůležitěší je pro mne zdraví, bezpečí a soukromí

Už když koukám na ten nadpis, jsem já vůbec dominant ?

Spousta mých "kolegů" nemá zábrany ve zveřejňování své práce. U
spousty fotek si říkám, že bych je nikdy nezveřejnil, max poslal potenciální
subince na kouknutí. Jenže když pak vidím provedení jejich práce, říkám si:
"Zvládl bych to líp a bezpečněji. Ani se nedivím, že hledají další subi,
když s nima tahle zacházejí". A to nemluvím o fotkách, kde je vidět i obličej subinky.

Výjimečně nechci peskovat za to, co jsou lidé schopní vyblít na net, ale povzdechnout si nad tím, že být mnou je trochu prokletí. Na jednu stranu dokážu mít doma neskutečný bordel, na druhou stranu na soukromí, zdraví a bezpečí
subinky jsem pedant. A když pak občas slyším od subinek, co s nima jejich bývalý dělali, otevírá se mi kudla v kapse. (A je mi velkou ctí dělat jim kamaráda a vrbu)

Nechápu proč chci a provozuju BDSM, ssc, když jsem vlastně nenapravitelný i když úchylný romantik a trochu sadista k tomu.

Malou útěchou mi může být, že žádná z mých bývalých si nestěžovala, že jsem ji fyzicky ublížil a defacto i psychicky, tedy když nepočítám rozchody, které jsou vždy bolestivé na obě strany. A žádná nemusela opravdu použít stopku.

Soukromí:

Máme moderní dobu, jedna fotka, či menší video dokáže obletět celý svět za pár vteřin. A lidé klidně vyblijí fotky partnerky, čí bývalé, na net a to bez vodotisku a někdy dokonce jen tak.

Taky si rád vcelku subinky fotím, tedy hlavně, ale nejen, svou práci, ale když
už ukazuju nějaké foto, tak zásadně jen ilustrační a vždy bez obličeje. A to ještě dotyčná o tom ví a dá mi k tomu souhlas. Samozřejmě většinu fotek, na kterých je, taky dostane a co s nimi udělá ona je už její věc.

Jen tak mezi řečí:

Několik partnerek, nebo kamarádek, už tu bylo, to nezapírám. Ale nejsem děvkař,
prostě to vždycky nějak nedopadlo. Navíc za ty roky se to nasbírá. Ovšem co jsem chtěl zdůraznit, že 90% si nepřálo, abych jakékoliv jejich fotky zveřejňoval a to i bez obličeje. Takže mám doma takové maličké své soukromé album,
kam občas nostalgicky nakouknu, ale fota nezveřejňuju a album je velmi bezpečně
zašifrované a zaheslované. (Holt jsem ajťák)

Důvěru, kterou ve mě kamarádky při vyfocení vložily, si velmi vážím a za nějakou trochu obdivu na netu, mi nestojí tu důvěru zklamat. Porna jsou na netu hromady i beze mne.

Zdraví:

V BDSM se už nějaký pátek pohybuju. Netvrdím, že jsem nějaký mistr světa, nebo super, hyper zkušený, ovšem mám leccos za sebou a stále se učím. Ale co jsem se rychle naučil je pečovat a dávat pozor na zdraví subinky. Nejen o to, abych ji třeba při bondage nepopálil provazem, ale třeba i o to, aby nebyla nemocná,
nebo naopak má nějakou alergii, nízký krevní tlak, vysoký krevní tlak, tak ji přece nebudu cpát alergeny, kafe a neposílat ji v mínus 10 polonahou ven.

Tedy ne že by se zdráhal, ale prostě to by spíš musela sama projevit zájem to vyzkoušet. A beztak, i kdyby byla na mraze jen minutu, poslal bych ji pak do horké vany a udělal čaj.

Nu když to shrnu, připadám si divně. Na jednu stranu nemám problém subinu seřezat i tvrdě potrestat, na druhou stranu nevyhledávám subinky kvůli tomu,
abych je ošukal, ublížil jim trvale, nebo jen tak zveřejňoval jejich fotky a tvrdil,
jaký jsem velký dom, co mám všechno za sebou, nebo kolik subinek jsem již
vychoval. Mimochodem ta poslední fráze se mi vysloveně hnusí. Subinku si přetvářím dle svého, ale nejsem nějaký Mengele, nebo výchovný ústav.