moje

Nemůžu se dočkat, nemůžu dospat, zítra je den D.

Čekala jsem na něj tak dlouho, neskutečně dlouho. Neustále vznikali problémy, časová tíseň, to neustálé oddalování mě zabíjelo a zároveň prohlubovalo mou touhu.

Nebyla to láska na první pohled, naopak první pohled mě skoro zděsil, byla si ohromná, skoro neforemná, stojící monument. Tak snad až tě uvidím v pohybu bude to lepší.

Pohybovala jsem se kolem tebe velmi obezřetně, přeci jen sem neměla žádné zkušenosti a z tebe vyzařovala síla. A také úcta k věku a zkušenostem.

Mnoho dní jsem se jen míjeli, nebyl čas a ani příležitost. Nedokázala jsem tě dostat z hlavy. Kdy budu mít konečně možnost oslovit tě, dotknout se.

Až jeden slunečný den na to došlo. byly jsme představeny, bylo to nádherné, to rozechvění z nepoznaného, ta touha. Přítel nás představil znal tě již delší dobu a zná i mě, věděl že musí být opatrný, abych se moc nevylekala. Bylo vidět, že oni dva si spolu velice rozumí. Bude i já? Třásli se mi ruce když sem se tě dotkla, přeskočila jiskra a já věděla, že to chci.

Zůstaly jsme spolu o samotě, zlehka jsem tě hladila a užívala si tvoje teplo, vrnění, které bylo cítit. Nebránila ses a já získávala odvahu, stačilo lehce přitlačit rukou a hned sem slyšela tvůj zvyšující se hlas. Nádherný pocit. Nešlo to vydržet, nemohla jsem odolat. Musela jsem si nasednout, vauuuuu. Cítit mezi nohama tvoje velké tělo bylo neskutečně krásné.

Teď už nebylo cesty zpět i kdybych nechtěla, ale já chtěla, moc sem chtěla. Plna strachu, rozechvění, potící se ruce, sucho v ústech...to všechno tam bylo. A také ten pocit opojení, vzrušení až za únosnou mez.

Všimla jsem si jak nás z povzdálí pozoruje přítel.Otočila jsem se na něj a on na mě kývnul s úsměvem ve tváři. Běž do toho.

Zařadila jsem za jedna a pomalu se rozjela na mé kawě GPZ 900......