I tohle je možné

Opět mě kopla paní múza ne do zadku,
ale o prstíků, abych napsala nový příběh, sice opět o věku, ale pointa je jinde. Co vše lze najít na amatérech.

Použiji jeden příběh, který jsem tady kdysi vyslechla a chvíli byla jeho součástí. Mám na celou věc svůj názor a bolí mě vědomí, že láska, ač tak krásné slůvko umí takhle zamotat životem.
Je to už pár let co mě tady kdysi oslovil mladý muž, říkejme mu Tomáš :). Byl na dně pro cit, který choval k jedné ženě, kterou poznal na amatérech. Potkal jí tady před 6 léty a i přes lež a samotu jí miloval a myslím, že někde v hloubce duše miluje.

Jejich seznámení bylo klasické:,, Ahoj, copak tady děláš krásko?"
Tuhle větu zná skoro každá žena co vleze na net. Slovo dalo slovo a s onou dámou se Tomáš setkal.
Jak se časem setkávali a randili, Tomáš se do své kamarádky bezhlavě zamiloval, byla vším co pro něj představoval pojem žena. Sice věkem byl mladší, jemu v té době bylo 21 a jeho princezně
38, ale snad by jí snesl modré z nebe.
Asi po půl roce randění se jeho princezna vytratila z jeho života, z hodiny na hodinu. Přestala brát mobil, nereagovala na smsky, email, zrušila profil na amatérech. Tomáš chodil jako tělo bez duše, začal mít komplikace i v práci, kterou nakonec i vyměnil.

V tomto období jsme se spoznali mi dva.
Seděl sám u pc, takzvaně vegetoval v baculkách. Napsal mi: ,,ahoj, vypadáš
dobře, že máš snad i něco v hlavě, co dát řeč?" Než jsem odpověděla,
tak jsem nahlédla na jeho profil a hlavou mě proběhlo...cucák jeden,
prý vypadám, že mám něco v hlavě a tohle mi píše takové kůzle ( promiň
Tome :D ). S tímto mladíkem jsem prokecala noc, jednu z nej co mě na amatérech potkala, krom nocí s mým jediným mužem co mě zaujal natolik, že mě
rozebral duši a navždy se do ní nastěhoval.

Tomáš začal vyprávět svůj příběh,
jak miluje jednu ženu a i přes veškeré konvence co mu háže společnost pod nohy, je jí oddaný a nedokáže jí vymazat ze svého života.
Poté co mu zmizela ze života, začal po ní pátrat, najal si soukromé očko, i když jsem mu to vymlouvala. Cítil se hrozně,
obelhaný a s vinou, že něco provedl a nebyl si toho vědom, chtěl pouze vysvětlení, nic více. Po čase dostal echo, že jí soukromé očko našlo, byl jako malé dítě, celý se chvěl až jí opět spatří a malinko doufal, že mu skočí do náruče a bude se omlouvat. Čekal jí před jejím bytě, ve kterém nikdy nebyl a nějak mu i došlo, že o ní nic neví. V ruce držel kytku a když se objevila před domem, jeho srdce tlouklo tak divoce, že to bylo slyšet asi v ulici. Ona prý stála jako opařená:,, Co tady k sakru děláš?" Tyhle slova milý Tomík nečekal, chtěl být s ní, chtěl k ní, to však odmítla.Venku sněžilo a byla jí zima, tak jí pozval na čaj, který měla ráda. Sundala v čajovně bundu a z bundy se vyklubalo bříško, jeho milovaná byla těhotná. Tomáš zalapal po dechu,
ale nic neřekl. Mluvit začala ona,
že se mu omlouvá, ale má důvody proč s ním vše takhle ukončila. Jeho princezna je vdaná, a to už mnoho let, ale s manželem nemohla mít miminko.
Vyzkoušeli snad vše, aby mohla být matkou, nic nevycházelo. Když vše ztroskotalo, tak se s manželem domluvila, že si může najít přítele,
ale jenom po dobu, než se prokáže těhotenství. Dotyčný musel splnit spoustu kritérii a to splňoval Tomáš, byl mlád, zdráv, podobný fyzicky manželovi, Hledala všude někoho podobného. V mých očích Tomáše využila, chtěla po něm pouze genetický vzorek. Na radu kamarádky si udělala profil na amatérech, prý je to snadné seznámení (ani bych neřekla). Dočkala se pozdravu od mladíka a svou šanci dostala. Už po třech měsících otěhotněla,
ale chtěla si být jistá a ještě se chvíli scházela s Tomášem, pak chtěla udělat tlustou čáru a zmizet mu ze života. Vůbec jí nedošlo, že by se do ní zamiloval a už vůbec ne, že by jí hledal. Byl mlád a tak si myslela, že si brzo někoho najde a na celou věc zapomene.

Tomáš se stal otcem malého Ondřeje,
narodil se v měsíci březnu. Časem ho přešlo okouzlení, ale pořád v něm princezna zůstala, jako nedočtená kniha. I když si našel nějakou přítelkyní, nebylo to ono, u milování myslel jenom na svou princeznu. Jak čas běžel, tak mu do emailu chodili fotky, jak malý klučík roste, některé jsem mohla taky vidět. Asi dva roky zpět mi Tomáš volal, co není u něj zvykem, nezneužívá svěřeného mobilního čísla. Jeho volání bylo naléhavé, svěřil mi, že se s ním chce jeho princezna sejít a sama, prý co má dělat. Co jsem mohla říci muži, co miluje jednu ženu a čekal na tohle volání 3,5 roku:,, Běž za ní !!!!"

Dlouho se neozval a tak jsem mu napsala smsku, zda ještě žije. Žil, pokud se tomu dá takhle říci, opět ho milovaná žena oslovila jenom kvůli genetickému vzorku, to ho dost položilo toho času. Jeho princezna chtěla mít druhé, že její biologické hodiny bijí na poplach a nechce mít jiného otce pro své dítě než jeho, aby děti měli stejné rodiče. Na jednu stranu jí chápu, na druhou stranu bych jí
dala pár facek. Tomášovi bylo už 25 a stále choval k ní cit, který umí
tak ublížit, když není opětován. Docela mě překvapil svým jednáním po narození druhého syna. Celou situaci dost dobře přijal, tentokrát dostal zaplaceno za svůj genetický příspěvek a peníze uložil do banky do věku, kdy jeho oba synové budou dospělí.
Od počátku příběhu uplynulo už 6 let. Je rozhodnutý žít svůj život,
své syny má moc rád, má možnost je navštívit a sledovat jejich růst,
ale jenom jako vzdálený strejda. I tohle je dost velká daň za lásku,
která nebyla nikdy naplněná, ale kdyby jste ho viděli, když mluví
o svých synech, to nejde žasnout. Tome, jsi skvělý chlap, silný k sobě
a ke svému okolí tolerantní, díky za přátelství. Přeji ti z celého srdce lásku, která nebude tak krutá jako doposud. Láska má mnoho barev a je pouze na nás, jak jí budeme vnímat a co jsme ochotní do ní vložit a co od ní očekáváme.