Buďte sami sebou!!

23.9.2014 14:21 · 1 244 zhlédnutí gapore

Potěšilo mne, že po dlouhé době se v každém druhém blogu tady neřeší, že chlapi jsou primitivní bytosti a ženské vysoce inteligentní stvoření, kterým nejen já jako popelář, ale i ostatní amatéři nesaháme svojí mozkovnou ani po jejich kotníky. Je to pochopitelné, zatímco my myslíme jen naším čurákem a jediné, co nás zajímá, jak bychom ženské ošukali, jak bychom si vyhonili, holky dumají nad problém čtyř barev, kolik rozměrů má vesmír a zda kromě yettiho existuje i pan Božský.

Takže série blogů o filosofické otázce o normálnosti byla jako živá voda a taky to bylo poznat i v diskuzích pod nimi. Co diskutující, to názor na to, co je a co není normální. A dokonce se našli i takoví, co dokázali napsat - "podle mne je normální".

Pseudovědy jako je sociologie se sice snaží vymyslet nějaké definice normality, ale i tak připouští, že definice jsou nepřesné a jejich vymezení se může posouvat. Přesto připouští, že důležité pro normálnost jsou dvě věci - subjektivní názor jedince a názor skupiny v jeho okolí.

A že neexistuje vlastně žádný objektivní způsob, jak normalitu určit.

Jsme ve skutečnosti manipulováni druhými, okolím. Společností. Ta se nás snaží dostat do jí nastavených mantinelů, norem. Snaží se z nás udělat stádo, nepřemýšlející ovce, které budou jen přemýšlet, co si obléci, na co se dívat v televizi, komu dát like na FC, kolik máme vydělávat i jak máme souložit. Kterého darebáka máme volit.

Pokud ale máme zůstat normální, nezahazujme si svůj rozum, svoje myšlení. Je stejně normální pro heterosexuála, že se považuje homosexualitu za nenormální jako pro homosexuála opak. Pro někoho je normální polykat semeno při kouření, jiné(mu) to připadne zvrhlé. Jmenovat spoustu úchylek a perverzit dokáže určitě každý amatér i s komentářem, že toto je přece normální a toto ne.

Je to jen váš názor a máte na to právo. Jen nemáte právo vnucovat svoje normy druhým. Což je zatraceně těžké a i já občas propadám této touze.

Chceme-li ale být skutečně normální, přijmeme v prvé řadě sebe samé takovým, jací skutečně jsme. A přestaňme řešit druhé kolem nás.