JAK DĚLIT

Lidský život je kurevsky krátky.

To víme všichni.

Nedávno, jakoby včera jsme leštili zadky školní lavice a dnes vedeme za ručky vnoučata...

Když jsem usínal, začal jsem meditovat, jak se vlastně ten náš život kraťoučký dá všelijak dělit.

Třeba na dětství, dospívání, střední, zralý věk a stáří?

Nebo na dekády? To mi vždy přijde na mysl písnička Paľa Hammela...

Desať, dvadsať, trííídsať,

začal gašpar kríííčať,

že ho brucho bóóóli,

zjedol kilo sóóóli...

Já měl v dekádách více cukru, nežli soli, to jo, jenom poslední dobou mám pocit, že makám v solních dolech...

Anebo podle studií? Základka, vyučení, střední, maturita, VŠ, diplomka, státnice, docentura, profesúra a Škola Života? Učíme se vlastně pořád.

Anebo podle svobodný, ženatý/vdaná, rozvedený/-á, ovdovělý/-á?

Asi by šlo najít další a další kritéria a každý ten časový úsek lidského žití by byl něčím zvláštním, jedinečným.

Ale všechny sekundy našeho života, všechny jeho úseky doprovází jedno - život s láskou a život bez ní.

A můžete mi říct, že proč tady brečím jako stará kurva...?