začíná mi něco chybět

ještě pořád neerotika

Mám to z baráku do práce asi 500m , je to od nás ze vsi za zatáčkou do sousedního maloměsta. Obyčejně jezdím autem , ne že bych musel to nemusím a stále si namlouvám, že by mi nevadilo chodit pěšky a onehdá jsem pěšky šel , ani už nevím proč.

Minul jsem ceduli s názvem naší obce do očí mne začínalo bodat drzé ranní slunce, které se ze všech sil snažilo dostat na svou denní dráhu. Prosvědcovalo mlhu , která se válela po poli a tekla předemnou po silnici. Šlo se krásně vlhký a chladivý vzduch se sám dral do plic, myšlenky si dali rozchod a mozkové závity pohov.

Prošel jsem zatáčku a míjel plot zahradnictví, teď tedy už bývalého zahradnictví. Není to tak dávno co tam moje žena na jaře kupovala sazenice. Já jsem se za paní zahradnicí, starší bodrou ženouv montérkách a baculatýma rukama od hlíny, stavěl vždy před každým svátkem v rodině, svátky , narozeniny , své mamince ke dni matek jakož i k MDŽ a nebo jen tak kytičku pro radost. Bylo příjemné v dlouhých sklenících hledat paní majitelku mezi muškáty , karafiáty , budoucímy kedlubnami, květáky a kdoví čím vším. Když už jsem ji našel , nebylo to jenm dejte mi tohle nebo tamto, ne bylo to jako by se setkali staří dobří známí, paní se dověděla pro koho a proč a já zase jak s květinou zacházet jak ji opečovat aby vydržela co nejdéle a dělala co nejvíce radosti.

Nebyl jsem překvapen tím co jsem viděl, již delší dobu vím že paní domek i se zahradnictvím prodala a asi z důvodu věku pověsila montérky na hřebík. Kráčel jsem kolem důvěrně známého plotu a koukal jak tam co byly mladé ovocné stromky na prodej , stojí ojetá auta taky na prodej. Tam co seděli mladé jehličňany tam jsou rozřezané skelety aut. V dlouhých sklenících místo muškátů, karafiátů a všech budoucích kedluben, květáků se nyní pyšní výfuky ,filtry , blinkry , zrcátka, světlomety a vše o čem vím ještě méně než o květinách.

Tak jsem si jen povzdech "pokrok nezastavíš" tam kde byla oáza klidu, pohody , těžké práce co přináší málo peněz za to hodně radosti, tam je jakési panoptikum ojetých vozů a jejich vyvržených vnitřností, které přinesou jen málo radosti a potěšeni o to víc snadnější práce a peněz.

Nezávidím peníze, jen mi tu začíná něco chybět...........