Žebříček hodnot..

Žebříček hodnot je záludná věc. Nestálá. Každá hodnota má v jiném věku jinou váhu. Pamatuji si, že červené lízátko od babičky bylo úplně na vrcholu. Ovšem po nějaké době ztratilo svou atraktivitu a nahradil ho pytlík bonbónů z pojízdné prodejny. Sladkosti a jiné mňamky najednou nebyly tak důležité jako kamarádství s holkama od "vedle". Ale i tato hodnota se stala pomíjivou a byla nahrazena jinou. Asi kamarádstvím s kluky. Masturbace-i když jsem nevěděla, že se to tak jmenuje. První láska. První rozchod-taky hodnota. Osmnáctiny nádhera, konečně jsem svojí paní. Svatba. První dítě. A další a další události a věci, které v nás nakonec nechají jen prchavou vzpomínku. Někdy silnější a někdy jen otisk vzpomínky.

Škoda, že neustále se měnící žebříček nám nedá spát. To co se dnes zdá jako důležité se s odstupem času může změnit na tečku, která vlastně ani být nemusela. A to co nyní klidně oželíme a zdá se to samozřejmé nás může mrzet. Možná je to naší povahou. Stále se chceme podívat za další roh. Stále chceme něco víc. Otázkou je, jestli to stojí za to. Jestli náhodou váhu na hodnoty nemáme rozbitou.

Nebylo by hezké pohladit vrásčitou ruku a zase říci díky babi?