Vítr z plachet.....

Odpoledne přijdu domů z práce, zapínám notebook abych se podívala co nového a na fb na mě vyskočí upozornění, že mám novou nepřečtenou zprávu. S napětím rozklikávám odkaz, kdo že to píše. Zpráva je od kamarádky, která bohužel bydlí v 80 km vzdáleném městečku, tak že se vídáme jen občas a víc si píšeme nebo voláme.

Se zvědavostí jsem začala číst její vzkaz...

Dívala jsem se tupě na ta písmena a četla ho několikrát po sobě .......

Nezlob se, asi s tebou dlouho na kafe nepůjdu. Prosím tě, nepiš mi zpět a nešiř to nikde na fb, děkuji - napsali jsme to jen pár lidem.

Až po několika vteřinách jsem si všimla přílohy........bylo to parte její 25tileté dcery.

Mozek si jen ztěžka uvědomoval, že ta chytrá a milá holka už asi neni mezi námi. V hlavě mi vyvstalo asi milion otázek.......co se stalo, proč tak najednou....vždyť nebyla nemocná......

Snad se jednou dozvím, co se stalo, že musela odejít tak brzo.......

Rodiče by neměli přežít své děti.........