Všechny odstíny rudé

„Dominika Radecká, prosím...“

„Dobrý den, kurýr Messenger, jedu si od vás vyzvednout zásilku.“ „Ano, hned jsem dole..!“


Byla jsem trochu nervózní, přece jen to bylo poprvé, kdy jsem oficiálně použila falešné jméno. Jenže byl to už rok a půl, co jsme si manželem v rámci naší hry na
„cizí ženu“ popisovali své erotické fantazie a nakonec spolu strávili noc v hotelu. A ačkoliv si na náš současný sexuální život nemůžu stěžovat, přece jen jsem zatoužila vyměnit šukání v koupelně (jakožto nejodlehlejší místnosti od našich roztomilých kazišuků) za poněkud pohodlnější prostor. A tak jsem popadla kluky a psa, vyrazila do ulic shánět červené doplňky a jakmile naše drahé ratolesti usnuly, začala jsem vytvářet fotografie.Týden po týdnu chodily maželovi balíčky s překvapením, od rudé rtěnky až po krajkové kalhotky. A s každým balíčkem následoval foto e-mail s jejich využitím... Bylo na čase se sejít osobně.

Díky ochotě našich rodičů jsme měli hlídání dětí zajištěné a dlouho očekávaný víkend konečně nastal. Já jsem šla oficiálně na sraz s kolegyní, můj drahý zas prý na nějaký koncert. Abychom z domu neodcházeli společně, měl ode mě v nedaleké kavárně rezervovaný stůl... Do plánů částečně zasvěcená servírka mu donesla mnou objednané víno a dopis s dalšími informacemi. A já měla mezitím čas se připravit, obléknout si nové prádlo a šaty, aby byla představa o jiné ženě dokonalejší, a přesunout se do sushi baru, kde jsem ho s narůstajícím vzrušením čekala... Přišel s kyticí rudých květů a naše setkání začalo vášnivým polibkem...

Blížila se desátá hodina a my přešlapovali před místem, kde jsme měli strávit noc. Podle instrukcí v rezervačním e-mailu jsem vyťukala telefonní číslo a...
„Volané číslo neexistuje.“
Trochu ve mně hrklo, ale když jsem zjistila překlep, uklidila jsem se. Ťuk, ťuk, ťuk... „Volaný účastník není dostupný...“
Tak tentokrát už mě polilo horko. Znovu. Ťuk, ťuk...
„Volaný účastník není dostupný...“
A znovu... Číslo už jsem znala zpaměti. Začala jsem být opravdu naštvaná. Už jsem nás viděla, jak se obracíme a jedeme společně domů a noc plná vášně je v tahu. Naštěstí se v té samé budově nacházel hostel s recepcí a po krátké domluvě ochotně zavolali majitele našeho rezervovaného hnízdečka lásky sami. Už jsem měla na jazyku nějakou jedovatou výčitku, že se ani nezapnou telefon, když se ukázalo, že chyba byla opět na mojí straně. Věřili byste tomu, že jsem číslo vytočila špatně i podruhé? Blondýna se prostě nezapře.

Sympatický usměvavý muž nás vedl přes dvůr do suterénu vedlejšího domu. „Vy jste u nás asi poprvé, že? Tady jsou klíče, zítra po půl osmé přijde uklízečka, tak je nechte na baru a jen zabouchněte dveře. Saunu i vířivku máte vyhřáté, kdybyste potřebovali cokoliv dalšího, jsem na telefonu.“


Osaměli jsme v krásnému apartmánu, kde jemná vůně, rozsvícené svíčky a tlumená hudba dokonale dokreslovaly atmosféru. Převlečená do červené síťoviny a botiček stejné barvy jsem padla do náruče svého milého a společně jsme uvolnili průchod svému chtíči. Zatímco mi obratně lízal kundičku, sledovala jsem náš odraz v jednom z mnoha zrcadel, která nás obklopovala. Bylo neskutečně rajcovní vidět svůj vystrčený zadeček a manželův obličej zabořený mezi mými půlkami. Prohýbala jsem se jako kočka a užívala si přicházející vlny slasti. Bylo to takové porno v přímém přenosu..a my jeho nadrženými aktéry. Po prvním šukacím kole jsme se šampaňským vklouzli do vířivky. Nemůžu ale říct, že jsme v ní nečinně relaxovali, protože ty trysky jsem prostě musela vyzkoušet! Prudký proud vody intenzivně dráždící můj poštěváček mě přiváděl do naprosté extáze. Můj drahý přidržoval mé zmítající se tělo a já nastavovala kundičku vstříc tryskající vodě... A aby toho stříkání nebylo málo, další dávka byla od manžela...a přímo mně do pusy...hmmm. Vířivku jsme tu noc nevyužili naposledy a vyzkoušeli jen zlomek trysek, které nabízela. No, příště máme co dohánět..;o)

Ráno jsme společně vyrazili k domovu...zase jako muž a žena, manžel a manželka, otec a matka dvou dětí, kteří spolu řeší starosti všedního dne...
„Ta servírka v kavárně nevypadala zle, viď? A co ty fotky, dáme je na amíky?“

Hajinka