Šňůrky

Dnes jsem se bavil s jednou sličnou slečnou. Samozřejmě jsme se bavili o nezávadných tématech. Hlavně o počasí. Jsem totiž od narození strašně stydlivý.

Zkrátka jsem jí doporučil, vzhledem k tomu, že se dnes chtěla proskočit ulicemi, aby si vzala teplé prádlo, protože noci jsou chladné, ale dny už taky nejsou žádný solárko.

Slovo dalo slovo a po pár vyměněných zprávách o přednostech různých střihů kalhotek (k čemuž mě svedla jen má záliba v šití a módě) mi bylo sděleno, že se nemusím bát, že alespoň nějaké šňůrky mít bude.

A mě tak napadlo, že si pamatuju dobu, kdy dorazila první tanga před naše oči, ruce, jazýčky...

Ehm.... a jaká to pro nás byla novota a jak to jitřilo naši fantazii a dostávalo nás to do otáček.

A já jsem si uvědomil, že když v dnešní době na některé krásné holce uvidím něco jiného než tanga, najednou to má už zase taky tu chuť nového, tajemného a trochu nemravného.

Inu nejdráždivější není asi nemravné a nestydaté, ale nové a překvapující. Alespoň pro mě.

Jak to máte vy?