Popichaná...

Lidi řikajó, že sex by se neměl zaměňovat s kuturou. Ale kolikrát sou takovy situace... Třeba mama, dyž byla mladá, tak využila teho, že stréc Vonásek, vod nás z dědiny to dotáhl až na osvětlovača v Národním a ten jí zajistil misto na stání v levym portálu a docela zadarmo. Byla Prodaná nevěsta a dyž to začlo, tak se na mamu v tym portále začal klačit vopravdovej medvěd! No toceví, že by se v ní krve nedořezal, ale medvěd byl mírumilovnej, dokonca až natolik, že se začal chovat jak člověk a mama byla nejdřiv ráda, že ju nechce sežrat a vod tý radosti jí ani nedošlo, že v tym portálu s tem medvědem votěhotněla.

Dyž na to po nějaký době přišla, tak to chtěla řict Vonáskovi, ale to vite, to by teho byla hneď plná dědina a eště k temu s medvědem! A tak jenom s obavama čekala co se to narodí. Ale narodil se mi starší bráška Venca a byl zrzavej a pihovatej, zatímco medvěd byl tmavě hnědej. Vonásek řikal, že se podobá jednemu jevištnímu technikovi vod nich - taky Vencovi, co si vylepšuje příjem na stafážích a nedá žádný ženský pokoj... Venca, teď, co už je velkej, tak někdy bejvá nabručenej, ale jináč s teho medvěda nic nemá a ukecat dovede celou hospodu, že vo něm řikají, že by mohl klidně za farářa a nebo za prezidenta.

A tak nebét kultury, tak tu někeří ani nesme. Mě měla mama v letním kině Družba, co bylo v háječku za dědinou a pamatuje si přesně, že dávali Muže z Rija, ale kerej syčák jí to udělal si už nepamatuje. No mě to nevadí, páč mám akorát malinko dobrodružnějši povahu po tem Mužovi z Rija.

U nás zme v rodině všici kulturně na výši už od narození, co řikam, věčinou už od zniku. Akorát nejmladší Mařka je nábožensky založená, chodí spivat na kůr a řikají jí proto Rottrová a založená je vod teho, jak mama dělala jeden čas ve vedlejší dědině na faře na vépomoc kuchařku. A bylo jí pak akorát haňba, jak musela při spovědi drmolit pořád dokola, místo zdrávasů, co ji dělalo nejlip a dokonca vyhrnout sukňu a ukazovat, přes tu mřižku v kerejch mistech.

To už ale dávno néni pravda, ale pravda je, že dyž sem takle jednou byl v polu a hnojil kukuřicu(turkyň), tak jak sem tak čupěl, tak se nede mnó přehnal velikej mrak a za nim hned lesknoucí se břucho a dyž sem se styčil ,tak sem viděl vobrovský letadlo, jak kosilo vršky tý kukuřice, aby se nakonec zabořilo tem břuchem hluboko do teho jetela, co pěstujeme u kurtu kvulivá ZlatkyX, ale to už všici vite. A toš sem se rychle vytřel do šustí a letěl k tý mašině. Stačil sem si akorát všimnót nápisů Emirates a špičatejch vobmalování vokolo okynek, dyž se z pravyho křidla začlo kouřit. Eště, že sem se předtem nestačil ani všecko dodělat a tak sem ten požár honem uhasil. A to už se rozlitli dveře na boku a v nich se vokázala Šeherezáda. Tehdy sem ju ale eště neznal. Než sem dohasil, tak si mě stačila eště dobře celyho prohlidnout. Byla s teho pádu celá rozcuchaná a votřesená, neměla ani roušku ani diadém a jen slabym hlasom zašeptala: "Su tadyk dobře v Abu Dabí?" Než mě došlo jakym jazykem mluví, mysel sem, že se chce napit a vytáhl sem plaskačku slivovice - zavdala si a zakuckala se až jí poskočily cecky. Protože celá posádka a aji doprovod byly očividně otřesně otřeseny, nebo utrpěly otřesk mozku, a já byl jedinej chlap v okoli, kerej se hejbal a dokonce hasil, tak mě měla za svýho zachránce a začla mi projevovat vděčnosť. Tak sem se už ani nezapinal a jenom sem na ňu kévnul hlavou směrem ke stohu. Rozuměla mi - mysela si, že su nějaké vrcholovej svalovec, co ju zve za dunu. U nich stohy se slamó nemají, majó jenom duny, ale vynde to nastejno. Ve stohu jí to připadalo děsně romantycký, máme tam ždycky ďóru po fukaru, jako chodbu, pro připad vodění bab, nebo dyšťa a já si tam připadal, že su někde v čarovnym zámku v chodbě splněnejch přání. A protože ta slama děsně pichá, tak za chvilu neni ve stohu nikdo, kdo by nebyl vopichanej. Dyž sem se zapnul a vylezli sme na světlo, začly už z letadla vylejzat taky vostatní s katem s mečem v rukách v čele. Ten dyž viděl, že su zapnuté, tak mi dal pokoj, jináč nevim jak by to se mnou dopadlo. A tak sem se seznámil s Šehi a protože staroarapština je vod třetí třidy mojim koničkem i dyž na učňáku, jako mechanizátor sem ju neměl a bral sem na ňu soukromý hodiny, tak mi přišla vhod a s Šeherezádou sme se skamarádili a pišeme si.