PINKY PANTER

Moje kamarádka, jo, není ji ani čtvrt století, ochutnává a vychutnává intimnosti s mlaďochmi jejího věku a stěžuje si občas (vlastně dost často), jak jsou Ti jinoši jaksi nešikovní.

Honza má jú tělo, umí móc hezky líbat, ale celkový výkon - no slabší varianta. A stěhuje se zpátky na Moravu k rodičům, nějak mu Praha nejde k duhu, tak už ho to nenaučí.

Pavlíček, to je solidně vymodelovaný trenér z fitka, umí do toho pořádně zabušit, ale krátce a nechce se mu lízat. A děfkař je to, tak ho škrtla.

Rosťa, to byla veliká láska! Ale vzalo to docela rychlý konec, když se vrátil ke své stračeně. Stejně měl nešikovný ruce!

Nemůže se jaksi seznámit s takovým jinochem, který by byl univerzál pro všechno, co má ráda. A hlavně jak to má ráda. Sic jsem se ji nabízel, ale jenom proto, abych se pobavil na její zkyslé tvářičce a jejím odporem podbarveném "Nééééježíši!"

Tak jsme se zasmáli a pak z ní vylezlo, že jeden bývalý kolega ji už dlouho uhání a nedá pokoj. Celkově mu dává ještě menší než nulovou šanci na úspěch, ale je s ním alespoň švanda, tak občas kývne na kafe, ale ne zase tak často, aby náhodou nedošlo k omylu, že přeci jen něco bude.

Posledně ji překvapil dárkem k narozeninám. Dostala od něj docela luxusní vibrátor.

- Hele. kočko, a neurazilo Tě to?

- Né, ani né, on to podal docela legračně, vzali jsme to s humorem a...

- A?

- Já už stejně nějakou dobu nad tím dumala, že si takovou hračku pořídím.

- A nepovídej! To je až taková bída s těma chlapama?

- No to bys tomu nevěřil, jak jsou líní, normálně mi přijde až trapně, když s některým po telefonu mluvím a dělám jasné náznaky, že hele, dneska večer nic na programu nemám, zastavíš se? a tak podobně a normálně mají tisíc výmluv. No řekni, krucinál, jsem nějaká hnusná? Antierotická?

Musím uznat, že ne, má opravdu postavičku mladé laňky, prsíčka tak akorát a prdélku krojenou jako kopečky malebné české krajiny - a když si vezme jehly, všichni kolem slintají. Už i baby ji nabízejí lízink... Fakt.

- Víš dobře, že jsi sexy kočka a nechápu to, já bych Tě přefik hned. Ach, ta dnešní mládež! No a co? Už jsi ho vyzkoušela?

- No jasně. Hned v ten večer jak jsem přišla domů.

- A? Dobrý?

- No... dobrý no, dobrý, ale to víš, živák je živák. Toto je trošku jiné, neříkám, že špatné, má to něco do sebe... hele, on mi vždycky vyklouzl ven.

- Jak vyklouzl ven? To si ho ale musíš v kundičce přidržovat. Ne, že vsuneš a makej, robote.

- Ale to já vím, ale on má dálkové ovládání...

- Jo ahá, no já se picnu. To ale znamená, že máš...

- Co mám?

- Dobře fungující vnitřní svalstvo na stahy při orgáči a že jsi dobře provlhlá.

- No to teda jsem, minule jsem s Pavlíkem už cítila něco jako že se počůrám, ale jsem to zadržela...

- Chyba! Joj, děfče, velká chyba, neměla jsi, měla jsi tomu dát průchod, uvolnit se, nechat se unášet... bože, toto Tě mám učit?

- Ale když já bych se hrozně styděla...

- Kašli na stud, to přeci patří k tomu, bože, příště žádné zadržování. Vlastně u toho uměláku si to můžeš dovolit, vyzkoušej to. Jak mu vlastně říkáš?

- Komu?

- No tomu vibrátoru přeci.

- Nijak, nijak mu neříkám.

- No ale to bys mu měla dát nějaké jméno. Jak tomu dáš jméno, už je to jako člen rodiny, už k tomu máš cit. Každá žena dává jméno svému non-stop miláčkovi.

- Jo? To ani nevím. A jaká například?

- No... třeba...no co já vím... třeba Speedy Gonzáles, nebo Černá Mamba, nebo Big Boy anebo Dlouhý Johny... různě no.

- Hm, tak to nevím, jak bych mu měla říkat.

- A jakou má barvu?:

- Růžovou.

V tom momentě jsem si vybavil Růžového pantera...

- Tak mu říkej Pinky. Pinky Panter.

- Jó, to je dobrý, tak jo, bude to můj Pinky Panter.

- Ach bože, děfče, ještě musím dělat i křestního tátu toho Tvýho umělýho štěstí.

Smála se a v očích měla ten lesk, který jasně říkal, že dneska v noci dostane Pinky pěkně do těla. No, on od toho vlastně je, aby byl v těle. A celej den se v klidu - pardon v USBéčku - nabíjí a připravuje na to, aby se vyprahlou savanou rozeběhl jako skutečný panter.

A co vy, holky, jaká jména mají vaši vytrvalostní běžci?

:-)