Dlouhá nuda

Čas od času mi ve schránce přistane vzkaz o délce životopisu zkušeného malíře pokojů (s výčtem všech adres, na kterých během posledních dvaceti let vytáhl štětku). Vím, že jsem se vším nespokojená, ale číst takový román mě přestane bavit ještě než začnu.

Jenže ne každý si může dovolit takový vzkaz napsat, pro představu Vám ukážu jak by vypadal tento vzkaz v případě, že se nemáte čím pochlubit.

Ahoj,

Jsem Alžběta a je mi dvaadvacet let, to znamená, že jsem se narodila již v minulém století, haha. Nevím jak bych začala, ale musím říct, že Tvůj profil mě velmi zaujal. Jsi opravdu krásný muž. Na začátek bych Ti ráda řekla něco o sobě. Jsem středoškolsky vzdělaná v oboru gastronomie. Což mě provází i mou prací, která mě vůbec nebaví a neuspokojuje. Pracuji příliš za nestoudně málo peněz. Od toho se také odvíjí můj malý byt, který trochu smrdí a je útulně tmavý. Tuto malou plochu sdílím společně se svým psem a svou kočkou. To znamená, že při jakékoliv příležitosti ze mě opadávají chomáče chlupů. Moje zdraví je bídné, jelikož vlhkost vzduchu v mém skromném domově je nadměrná. Hodně kouřím a piji alkohol, abych na to nemusela myslet. Přemýšlím zda se neuchýlit k tvrdším drogám. Moc zájmů nemám, jelikož mi to nedovolují finance. Takže po večerech ráda chodím ven a vybírám sousedům popelnice. Také si doma stavím makety slavných staveb z použitých párátek. Do budoucna zajištěna nejsem a ani nevlastním auto. V příštím roce počítám, že si konečně našetřím na koloběžku.

A nakonec ještě v rychlosti. Nohy si holím každý den, kafe mám ráda s mlékem a cukrem, prdím ze spaní a bojím se klaunů, kteří o úplňku žonglují s pomeranči. Čekám na Tvou brzkou odpověď a doufám, že Tě můj vzkaz nějak neurazil.

Koneckonců by to mělo stejný efekt.

P.S.: A v případě zájmu o mou maličkost napište soukromý vzkaz.

Se srdcem na dlani

Soft