"Baffffff...."

Od rána jsme byli na ceste,projeli tři státy, než jsme dojeli na vykládku. Skládají tam i v noci,tak jsme v té kose co tam byla s vypětím posledních sil složili. Zaplachtovali auto a vyjeli před firmu. Už jen v úsporném režimu funkcí mozku,jsme seděli a ani se nám nechtělo svléknout se ze šatů a jít spát. Tak jsme byli unaveni. Bylo krátce po půlnoci. Obvykle jsem tady rád vnoci pozoroval zajíčky,jak před autem hopsají po louce před firmou. Je to takový zelené trávy,ze tři stran osvětlen lampami... Dnes už ani na to nemám sílu ani náladu...
S jedním okem zavřeným se svlékám,oblékám si spací tričko a už v polospánku si čistím zuby. Vyplivnu pastu z okna,vypláchnu si pusu. Ani jsem nepřemýšlel z kterého konce jsem ji mačkal,tak jsem byl vyTRUCKovaný...
Lehám do postele,kolega venku kouří poslední cígo před spaním. Než ho dokouří jsem tuhý...
K ránu se budím zimou,otevírám nejdříve jedno oko,pak opatrně druhé. Nemůžu si zprvu vybavit kde jsme. Jsem nako praštěný pytlem po hlavě. V kabině je kosa,že mi jde pára od pusy. Zase jsme nanastavili topení... Ja spoléhal na kolegu,kolega spoléhal na mě... Opatrně vytahuju vytahuju ruku z pod spacáku... Kurrrrrrva to je zima.
Odpočítávám,tři,dva,jedna a rychle se zvedám a mačkám čudlík topení. Dispej se rosvítí a já se rychle choulím zpět do teplíčka. Slyším známý zvuk najíždění ventilátoru,slyším čepadlo jak natahuje naftu. Za chvíli bude teplíčko... Usínám...
Budím se asi za hodinu,pomalu si sedám na postel,v kabině už ja jako ve staré chaloupce. Teploučko a příjemně. Začínam svůj rituál. Naleju vodu do konvice,mačkám tlačítko. Do obou hrnků chystám kafe a cukr. Kafe je nachystáno jen ho zalít,až zavaří voda. Kolega se na vrchní posteli už taky převaluje.
Sedím a ještě stále čekám až můj windows v hlavě najede. Je už staršího data výroby a moc ho neaktualizuju. Disk by taky potřeboval vyčistit a defragmentovat... Než se spustí všechny potřebné programy potřebné pro můj běžný provoz,napadne mě podívat se ven. Nahýbám se z postele na stranu a odhrnu záclonku...
"Baffff...." ozve se okamžitě po odestření. Lekám se a závoreň mi mozkem projíždí prudká bolest. Jako by my do spánků někdo vrazil rozžhavené pletací jehlice a začal v hlavě štrykovat... Rychle zavírám oči a mám před něma mžitky... Sedím a nejsem schopen pohybu. Okamžitě zastírám zpět...

"Hlaste škody ! " vydává rozkazy kapitán.
"Přední mozek vpořádku !"
"Varolův most vpořádku !"
"Mozeček vpořádku !"
"Střední mozek vpořádku !"
"Mezimozek vyžaduje restart,pane !"
"Které oblasti ?!" zahřmí kapitánův hlas.
"Metathalamus a epithalamus,pane !"
"Zahajte restart !" slyším kapitánův rozkaz...

Mžitky před očima pomalu mizí... Otevírám pomalu oči a věci už dostávají své obvyklé rysy... Hlava mi třeští a začíná mě bolet...
Přimhouřím oči a opatrně rozhrnuju záclonky...
" Bonžůůůůr ,Frede " směje se na mě belgické slunce od ucha k uchu...
"Nazdar ,vole... " odpovídám mu už smířlivě. " Rád Tě vidím,ale tohle mi už nedělej... "

Fred