Těhotenský test

3 minuty. Někomu se to může zdát, jako strašně krátká doba, ale ono to v určitých případech až tak krátké není. Sedím tady, na mém mobilu běží
stopky, které mají určit jeden jediný čas a to přesně 3 minuty. Je to nekonečné, vteřina už není vteřinou, je snad hodinou a než se objeví na monitoru jedna minuta, tak mám pocit, jako kdyby uběhl celý den. Koukám na ně,
hypnotizuji je a pořád nic. Cigareta v mé rozklepané ruce dohořívá a já
pořád fascinovaně sleduji ty stopky. Jak se tohle všechno stalo? Jak se můj svět smrsknul do 3 minut? Tak všechno pěkně popořadě.

Začalo to, jako vlastně vše, zcela nevinně. Měla jsem, jako vždy, dostat svoji menstruaci. Jen pro informaci, kdyby ČD byly tak přesné jako moje dny, tak jsme všichni mnohem šťastnější lidé. Vždy přesně, jako švýcarské hodinky, 28 dní –
ať už s antikoncepcí nebo bez ní. Ale tentokrát můj tak nenávidění
„kazišuk“ nedorazil. Nepropadala jsem panice – přece jenom si můžeme říct, že určitá časová rezerva tam je. 35. den jsem se už ale vůbec necítila ve své
kůži. TOHLE už u mě normální nebylo. A najednou jsem měla i ranní nevolnosti,
citlivější bradavky a mohu přísahat, že se mi moje pneumatika kolem pasu nějak záhadně zvětšila. Panika se hodinu od hodiny zvětšovala a tak jsem se rozhodla pro nevyhnutelné. Po pár letech spokojeného a bezproblémového sexuálního života jsem vkročila do lékárny, ne pro kondomy větší velikosti, ale pro těhotenský
test.

Po tom, co jsem asi deset minut čekala, než tam budu s paní prodavačkou úplně
sama, jsem přistoupila k pultu a s rudou barvou obličeje ji řekla, že bych potřebovala těhotenský test. No to byl pohled. Nevím, zda ji vadilo, že tak mladá holka je těhotná, nebo to, že ona si evidentně nevrzla tak posledních deset let a já ano, ale koukala na mě jak na vraha a místo decentního tónu nastavila svůj hlas na – slyší mě i hluchý o tři baráky dál, a zeptala se mě,
jaký test chci. Jak jako jaký? Začala jsem pochybovat o tom, zda jsem položila svůj požadavek správně a zopakovala, že TĚHOTENSKÝ! To, že jsem byla za krávu,
už teď vím, v té době nikoliv – no moje poprvé, tak se nedivte :) Tak ta
„milá“ paní mi začala vysvětlovat, jaké jsou druhy, které detekuji těhotenství
časné, které jsou vhodné až když je pravděpodobnost těhotenství již delší dobu,
některé se musí do moči namáčet, na jiné se musí čůrat, některé mají proužky,
jiné displej či co… Přede mnou najednou bylo deset různých testů. No já byla v koncích. Asi jako když jsem si kupovala svůj první notebook a pán na prodejně na mě začal chrlit slova, o kterých jsem ani nevěděla, že existuji,
natož co znamenají. V takových chvílích se mi ale vždy osvědčilo použít jednu větu – Co byste mi doporučila? Na to přišla otázka, která mě doslova na pár minut paralyzovala: „ No, jak dlouho si myslíte, že jste těhotná?“ Asi ta paní nebyla jen nepříjemná, ale taky uměla číst v lidech, nahodila takový ten úsměv plný opovržení a podala mi růžovou krabičku se slovy, že tento bude ten pravý. Pořád v šoku jsem popadla krabičku, zaplatila, poděkovala a vypadla z té lékárny jako namydlený blesk.

Cestou domů se mi v hlavě neustále vracela ta její otázka: „Jak dlouho jsem asi těhotná?“ Proč mě tohle do prdele nenapadlo dřív? Je to, sakra, dobrá otázka! A ještě důležitější otázkou je –
kdo je otcem? Vlastně je to jednoduché, pokud přijdou na to, kdo je otcem, tak přijdu i na to, jak jsem dlouho případně těhotná. Takže když na to půjdu logicky, tak musím brát v úvahu období mezi poslední menstruací, to je ta,
která se uskutečnila a touhle, která ne a ne přijít. No takže to máme zhruba těch 28 dní – no a teď milá Vesperko, mysli. Sakra, člověk by si myslel, že v nejlepších studentských letech bude mít člověk lepší paměť, ale ono nic.
Za poslední měsíc jsem se sešla se 4 muži, z toho dva nepřipadají
v úvahu, protože otěhotnět díky orálnímu sexu není možné – snad. Takže po několika metrech chůze, kdy míjím domy jako ve snu, jsem na 99% jistá, že jsou,
možný otcové, pouze dva, oba ne moc daleko od sebe, takže bych to viděla na třetí týden, plus mínus. Ale do háje vždyť jsme použili gumu a všichni říkají
jak je to bezpečné. Použili jsme gumu? Zase šmátrám v paměti, která je,
díky alkoholu, trochu mimo a jsem si jistá, že pán A určitě měl gumu – zadaný,
vždy má strach z toho, aby mu nějaká nehodila na krk dítě, takže kolikrát mám pocit, že má chuť si na něj natáhnout rovnou dvě. Ovšem pán B, tam mám někde takové malé tušení, že v zápalu vášně, boje a touhy, jsme se rozhodli nejezdit po celém městě a kupovat gumy, ale že to prostě vezmeme pěkně
po staru – starý dobry Coitus Interuptus. Pane Bože, tak to je průser! Jako sice je super, že vím aspoň jeho jméno a nebyl to sex na jednu noc, znám ho docela dlouho, dokonce i vím, kde bydlí, ale říct mu, že bude taťkou? No do prdele!

Otvírám dveře od bytu jako v mdlobách. Na štěstí není nikdo doma a tak padnu na gauč a nejspíš vypadám jako někdo, kdo zrovna viděl ducha. A najednou SMS.
Znáte to? My o vlku… a taťka píše: „Čauky zlato, tak jak se máš? Copak děláš? Už mi moc chybíš, snad to tento víkend vyjde!“ zírám na displej a nejsem schopná odpovědět. Co bych mu taky měla napsat? Ahoj, jo mám se moc fajn a zrovna si jdu udělat těhotenský test a pozor spoiler – tátou jsi ty!
Máš radost? No jistě, že bude mít radost, po tom, co se probere po svém prvním infarktu, nebo mrtvici, v nemocnici, až si tohle přečte. Co si jako myslím? Že se bude těšit na to, jak se oba šťastně rozplýváme u ultrazvuku nad něčím, co vypadá jako noční letecké záběry z Bagdádu? No o tom silně
pochybuji. Mobil házím pryč, rozhodnutá nepsat nic, dokud nebudu mít jistotu a najednou se nachytám, jak si hladím pupek! Sakra, Vesper, co to s tebou je? Nech toho! Nejsi těhotná, po ránu ti je špatně, protože moc chlastáš!
Břicho ti narostlo, protože moc žereš a citlivé bradavky máš, protože si rajda,
co měla 4 různé chlapy za jeden měsíc, a budeme upřímné, to byl asi jeden z těch slabších měsíců, takže se seber a běž si udělat ten zatracený test!

Tak jsem tu růžovou krabičku rozbalila, vyndala dvě tyčinky a hned si četla návod.
No nejednalo se o žádné štěpení atomů – takže ponořit po vyznačenou část do moči, potom položit na rovný povrch a počkat tři minuty. Pokud budou na tyčince dva proužky, je to průser, jsem v tom a pokud jen jeden je to na pohodu.
Hm a teď nějaký dodatek, jakože pokud je druhý proužek slabě vidět je potřeba test zopakovat, pokud nebude žádný proužek vidět, tak test proběhl nesprávně.
Sakra měla jsem si vzít asi ten test s displejem. No nic, hledám tedy po bytě vhodnou nádobu na vykonání své malé potřeby – můj pohled na zavařovací sklenici není od té doby stejný, a jde se na věc.

Tak a teď čekám. Zatraceně dlouhé 3 minuty. Nemají konce. Kouřím jednu za druhou,
když si vlastně uvědomím, že bych vůbec kouřit neměla. Ale pak si taky uvědomím, co jsem toho prokouřila a vypila za poslední tři týdny a říkám si, že to poslední co by tomu vetřelci ublížilo, je pár cigaret navíc. Prožívám si zrovna své osobní peklo a i přesto, že jsem zarytý ateista, tak se začnu modlit a slibovat, že už nikdy nebudu pít, nikdy už nebudu mít pohlavní styk, že nebudu nadávat a že pravidelně budu chodit do kostela jen, ať tam je pouze jeden proužek! A v tom zapípá displej na mobilu. Přesně 3 minuty – teď se to rozhodne. Kráčím pomalu k testu, podlamují se mi kolena. Cítím se jako puberťačka, která jde na své první rande. Zvedá se mi žaludek, ale to je díky nervozitě, ne těhotenství, doufám! Ruce se mi klepou (to bude nejspíš
nedostatkem alkoholu) jak šahám po tyčince a bojím se podívat, ale nakonec na něm spočine můj zrak a...

Kráčím rychlým krokem směr gynekologie. Víte, mít gynekologa, který je zároveň vašim rodinným známým má spoustu výhod. Třeba i tu, že když mu zavoláte večer, že urgentně k němu potřebujete, tak vám hned na další den dá VIP termín. VIP
termín je takový, kde vás vezme místo obědové přestávky. A tak teď zrovna směřuji k jeho ordinaci. Otvírám dveře, v čekárně ani noha. Klepu na ordinaci, otvírá mi moc příjemná sestřička, která mě už zná, usmívá se a jen
řekne, že doktor mě už čeká. Vcházím k němu, obejmeme se, pozdravíme,
zavírám za sebou dveře a sedám si na křeslo. „Tak copak tě trápí, Vesper?“ „
No, víte, už přes týden jsem nedostala menstruaci a vy víte, jak jí mám pravidelnou. Neberu antikoncepci, tak jsem se bála, že jsem těhotná, udělala jsem si test a tam mi vyšel jen jeden proužek, takže negativní. Tím pádem těhotná nejsem, ale tu menstruaci musíme nějak vyřešit, že?“ Najednou na mě
koukal strašně přísným pohledem, takhle nazlobeně nevypadal už hodně dlouho. Až
mě z toho mrazilo a pak přišla věta, na kterou do konce života nezapomenu.
Ledově chladným hlasem mi řekl: „No víš, milá Vesperko, ten test ještě
nemusel znamenat vůbec nic. Klidně můžeš být těhotná! Takže, běž se svlíknout,
a lehni si sem, uděláme ultrazvuk!“ Cože??? Zůstala jsem jako opařená.
Nebyla jsem schopná nic říct. Jak jako můžu být těhotná? Byl tam jen jeden proužek, jeden!! Kontrolovala jsem ho ze všech stran, byl JEN JEDEN!!! Jako duchem nepřítomna jsem si sundala boty, kalhoty a kalhotky a lehla si na lehátko. Pán doktor natáhnul gumu (ach gumo, kde si byla, když jsem tě
potřebovala) přes přistroj a šup ho tam. Nastali minuty nekonečného ticha,
nikdo z nás nemluvil, jen můj trýznitel si tam něco huhňal jako hm, ehm,
hm… Bylo to k zešílení! A trvalo to tak dlouho! Sakra, to už mi chtěl
říct, že budu mít chlapečka, nebo co tam tak dlouho dělá? Po nekonečném
šťourání se v mém podvozku a nespočetném hm konečně promluvil: „Tak je to v pořádku, nejsi těhotná!“ Měl na tváři takový ten úsměv, co
říká, to ses ale bála, co? V tu chvíli jsem ho zároveň milovala, ale i nenáviděla, protože nevěřím tomu, že tuhle informaci nevěděl v podstatě
hned. Jen mě nechal parádně vydusit! Už s milým tónem a úsměvem jemu vlastním mi řekl, že sestra mi píchne injekci, abychom vyřešili problém s chybějící menstruací a nezapomněl dodat, že bych si měla dávat větší
pozor.



Tato příhoda mě poučila mnohému. Takže od té doby nevěřím na metodu přerušovaná
soulož, je to hovadina, beru antikoncepci, používám k tomu i gumu, jelikož
jistota je jistota a mám diář, do kterého si zapisuji každou soulož, abych pro příště aspoň na 100% věděla, kdo je tatínkem a až se mě paní z lékárny zase zeptá, jak dlouho jsem těhotná, budu připravená :) Takže, děcka, poučte se a myslete na to, že safety first! :)