Bylo 5:50 dnes ráno a já nastoupila do autobusu a jela do práce. Sedla jsem si na jednosedačku a za sebou měla polstrovanou opěrku a prostor pro vozíčky a kočárky. Moc jsem nevnímala okolí, přemýšlela jsem nad věcmi, které mám dnes zařídit, a tak ani nevím, kdy přesně nastoupil. Najednou jsem ucítila mírný dotek na vlasech.....podívala jsem se do skla a uviděla jsem sympatického mladíka,věkem lehce po dvacítce, stojícího v prostoru pro kočárky.
Asi se jen chytil a moje vlasy se mu tam připletly.....pomyslela jsem si tak pro sebe.
Ale doteky se opakovaly....okamžitě jsem si vzpomněla na blog od EclatL o frotérech.....uklidňovalo mě vědomí, že mezi námi je ta polstrovaná opěrka a navíc jsem v odrazu viděla, že ke mě stojí bokem.
Nechala jsem to bez reakce, ale když už byly doteky nezaměnitelné, otočila jsem se hlavou k němu...bylo vidět úlek....cukly mi koutky a on poznal, že nestropím hlučnou scénu. "Baví Tě to?" , zeptala jsem se trochu pobaveným tónem. Jen přikývl.
Otočila jsem se zpět.
Jel se mnou až na zastávku, kde jsem vystoupila, a celou tu dobu se něžně probíral mými vlasy, hladil je a konečky prstů jemně masíroval pokožku hlavy. Bylo to velmi příjemné a v odrazu jsem pozorovala, jak je tím zaujatý a soustředí se na to.
Vystoupil se mnou a než jsem odešla ze zastávky, jen tiše poznamenal: " Když ty tak hezky voníš."
Kompliment jsem oplatila úsměvem a zamířila do práce. On se vydal opačným směrem.
Dnešní den začal nezvykle, ale hezky......