Nejradši mám růžovou

Je domýšlivé říct o něčem, co patří pouze vám, že je to krásné?

Zapomněla jsem se v čase, sedím v koupelně. Otírám orosené zrcadlo. Jsem zabalená do ručníku a fascinovaně si ji prohlížím. Je sytě růžová, hlavně vevnitř. Směrem ven tmavne. Možná se té barvě říká purpurová. Procházejí ji jemňounké fialové žilky. Je krásně otevřená. Vábí. Téměř dokonale souměrná. Pevná a heboučká. Leskne se, jak na ni oknem dopadá denní světlo a její okraje jsou bílé. Nedokážu od ni odtrnout pohled. Magie okamžiku. V duchu počítám...jeden....dva....tři... Zatím jen tři, ale čtvrtý se už chystá. Je prostě krásná celá - moje první orchidej.

Dostala jsem ji k svátku.