má milenku

Tak já nevím, jak je možný, že se to stalo zrovna mně. Jestli je to hra osudu, karma, smůla, nebo štěstí. Prostě každej druhej kolem mě šuká jak kdyby žil život playboye a já, já sušim mrkev. Chtěla jsem přijít na to, kde je jádro problému. Můj muž je žhavej asi jako lední medvěd na vrcholu ledovce. Krom toho taky nemohu zaručit, že nevymrdavá nějakou jinou super sexy blondýnu ( i když krom mě žádná lepší není, protože já, já jsem bohyně ). Ale pokud to tak je, tak by mu ta druhá blondýna mohla taky prát ponožky a uvařit mu do práce. Já se o něj s radostí podělím, ale se vším všudy.

Když by teda chtěl mít nějakou tu milenku, mohl by také trochu myslet na mě a ušetřit mi práci. Třeba příště, až půjde na pivo, zabalím mu s sebou pytel se špinavým prádlem, aby i v hospodě věděli, že to není jen sex, ale taky povinnost. Já z toho vytěžím chvilku sama pro sebe a ještě by mohl přijít a mít vypráno. V případě, že by to tak fungovalo, postupně bych mohla přidávat i své kousky a zcela se tak zbavit jedné nepříjemné povinnosti.

V takovém případě by mi to přišlo fér vůči nám oboum, podělit se rovným dílem jak o povinnosti, tak o slasti. Ono je totiž strašně jednoduché někoho zavalit povinostmi a už mu nedopřát slast. A právě v té chvíli se začne něco kazit a postupně také rozpadat.

Tak jsem to dneska vyzkoušela. Muž mi tvrdil, že jde do hospody a tak na něj křičím Zlato, počkej, vezmi tohle s sebou a vrazila jsem mu do ruky pytel, ve kterém bylo špinavé prádlo. Pár hodin pominulo a můj muž se vrátil domů. Bez pytle. Hned mi proběhlo hlavou, že můj plán se vydařil. Představila jsem si čerstvě uspokojenou milenku, jak ve spodním prádle ručně pere moje halenky. Zeptala jsem se, kde má ten pytel a on odvětil zcela jasně a stručně Jsem to vyhodil, ne?! a mírně se u toho zapotácel. Krve by se ve mě nedořezal. To ses do něj ani nepodíval a vyhodil si to?...Já myslel, že to jsou plasty.

Mě tu práci prostě nikdo neušetří.

Pěkný večer všem

Soft