Řeknu mu to?

Milý deníčku..aach jo. Snad se s ním dnes večer setkám..má mi dělat nějaké návrhy tetování..umí kreslit, na rozdíl ode mě. Mám mu říct jak moc pro mne znamená, jak moc mi pomáhá přežít tuhle srancovou dobu, než zase bude dobře? Strašně moc se bojím, že jak za námi zapadnou dveře jeho bytu, se rozbrečím a nebude ani kreslení ani povídání, že budu jen brečet a brečet a držet se ho jako klíště..Nemůžu si dát ani panáka na kuráž, protože budu řídit..Jsem uzlíček nervů..jako nějaká puberťačka..mít kopretinu už jí škubu lístky..mám, nemám, mám, nemám..