polonahý doktor

Ten koloběh zná každá žena. Děti, práce, domácnost. Na zábavu zbývá málo času. Vaše potřeby jdou stranou a vpřed se drásá dětská pozornost a pracovní povinnosti, o těch domácích ani nemluvě. Domov a práce se prolíná a Váš syn si místo omalovánek vybarvuje tabulku priorit na měsíc květen. K večeři jsou zbytky z práce a k snídani to samé. Pexeso s obrázky ovoce a zeleniny ve Vás evokuje vzpomínky na práci a na to, že jste zapomněli objednat jablka na druhý den.

Do práce si místo priorit na květen přinesete omalovánky s Ferdou mravencem. K obědu si dáte polévku, co zbyla od včera, kterou jste měli už k večeři i snídani. Objednávku ovoce děláte podle kartiček z pexesa.

Doma se mytí nádobí stává nesnesitelným, myčka v práci Vás rozmazlila. Ale co, máte zásobu termo misek z práce ještě na rok, z toho se dá taky jíst. Brček, která jste si přinesla domů, protože již nevyhovují hygienickým standardům, máte tolik, že by se z nich dala postavit menší vilka. Na stavbu ale nemáte čas, takže jimi pijete polévku z práce, protože už nemáte čisté lžíce. Ledaže byste si je šla umýt do myčky v práci.

A tak ve chvíli, kdy znáte cestu do školky a do práce i poslepu a v polospánku, si přejete ve školce zůstat a do práce poslat Vaše dítě, které by jim ukázalo, jak se to sakra dělá! V tuhle chvíli si užíváte jakýkoliv čas, který můžete strávit mimo dosah všech známých míst, která denně navštěvujete. Daleko od práce, daleko od školky, daleko od domova.

Šla jsem k lékaři. To znamená nejméně 4 hodiny mimo semeniště zla. V práci mě postihlo jakési mozkobolení, a tak jsem po půl roce neváhala a zašla s tím za odborníkem. Syna vzal do školky muž, a tak jsem si mohla po ránu vypít kávu bez Maminko já ti to zamícham.... Což normálně po ránu znamená vytřít podlahu, uklidit potopu na stole a vymalovat zdi od obřích cákanců kafe. Vyrazila jsem tam, nohy mě vedly směrem do práce, a tak jsem se musela zastavit a deset minut jim vysvětlovat, že dneska se do práce nejde, že míříme jinam. No nechaly se překecat, ale stále mě to úsilí. Došla jsem do čekárny, usadila se na pohodlnou, polstrovanou židli a vychutnávala si to ticho. To byste nevěřili, jaké je v čekárně ticho. Naproti mě byla pověšená mandala a já upadla do hluboké meditace, z které mě nevyrušilo Maminko já mám obráceně bačkůrky... ani Poslala si dneska report?

Pozvali mě do ordinace, pan doktor mi kladl otázky ohledně mé maličkosti. Byl to asi nejintimnější rozhovor za poslední půl rok. Chtěl mi prohmatat lebku, nebránila jsem se. Užívala jsem si to skoro jako masáž, tedy až na ty nečekané poklepy klouby o můj lebeční šev. Pak mě pobídl, ať si ulehnu. No, jsou věci, které se neodmítají a poloha horizontální patří mezi ně. Na resonanci jsem zajela do tunelu, byla tam tma, kterou neznám, spím totiž za světla Scooby Doo lampičky. Využila jsem situace a schrupla jsem si. Po všech vyšetřeních se se mnou pan doktor rozloučil a mile mě pozval na příští týden, až budou všechny výsledky.

Odcházela jsem od něj jak z lázní. Odpočatá, namasírovaná a hluboce soustředěná.Kdyby pracoval bez trička, byla bych v sedmém nebi! Člověk si musí umět užít každou chvilku co má jen pro sebe. Ale lázněma bych taky nepohrdla....

Salva lékařům

Soft