Princezno pustí mě do tajné komůrky
zůstanu jen chvíli, okamžik, do rána
spočítáme si vzájemně tělesné pahorky
po tanci dvou těl zůstane malá rána
Otevři mi svou noru lištičko zrzavá
prosáklý pelíšek opojnou vůní
zůstane cestička jen lehce bolavá
nauč mne prosím choditi po ní
Tvá hebká pleť je jako aksamit
polibky horké až krev se vaří
dovol mi znovu na chvíli tě mít
a poznal kousek nebe na tvé tváří
A tak mi dovol touho má jediná
bych tě poznal jak nikdo jiný
Zůstane vzpomínka rozkošná, nevinná
ta o které se nevypráví
ale tvoří dějiny.