Naivní subinka

Kateřina byla osamělá žena, měla rodiče a sestru, ale už bydlela sama.

A
protože osamělost není tak snadná a skýtá dostatek času, začal čas
trávit u internetu. Nakonec se dostala i k erotice a pak si stáhnula
nějaké BDSM porno. Zalíbilo se jí to.

A jak čas plynul, začala BDSM vyhledávat víc a víc, až si usmyslela, že bude subinka.

Dřív
si naivně dala na internet několik inzerátů ve smyslu: "Subinka hledá
pána", ale ty hromady odpovědí co ji došly byly spíš směšné nebo děsivé.
A tak začala procházet inzeráty až narazila na tohle: "Zkušený dominant
hledá subinku, která chce být ovládána, ponižována a vychovávána" a pak
tam byly ještě nějaké údaje o tom člověku. Ten inzerát se jí líbil a
vzrušil ji.

Levou rukou si pomalu zajela pod
triko a podprsenku a začala si mačkat prso a bradavku. Nevydržela a
zajela do tepláků pod kalhotky, začala nejdřív pomalu a pak čím dál
rychleji pulzovat. Představovala si, sama sebe na vodítku s obojkem na
krku, jak hezky pánovi kouří, nastrkuje mu zadek, roztahuje nohy. Až se
udělala, byl to úžasný výbuch energie, hormonů, estrogenu. Slastně se
sesunula do židle a chvíli těžce oddechovala.

O
tom co chce, se chvíli rozvažovala a pak stejně dala na inzerát
odpovědět: "Dobrý den Pane, jsem nezkušená subinka a hledám někoho kdo
mě zaučí, jsem ochotná udělat cokoliv"

Nebyla to dlouhá odpověď, ale nic lepšího ji nenapadlo.

Muž
byl zajímavý a byla na něj moc zvědavá. Na druhý den, když přišla z
práce, spěchala honem k počítači jestli se jí ten pán neozval. Byla
trochu zklamaná, čekala že se brzy ozve. A tak se pustila do úklidu a
vaření večeře. Večer do pošty nakoukla znovu a tentokrát tam odpověď
byla: "Milá subinko, těší mne že tě můj inzerát zaujal, ale nedá mi to,
abych se nezeptal: Jsi si jistá tím co hledáš a co nabízím já ? Přečetla
sis dobře můj inzerát ? Platí to co jsi mi odpověděla ?"

Měla trochu obavy, ale řekla si: "Ano, nejsem hloupá, vím co jsem četla i odpověděla"

A odpověděla: "Ano jsem"

U
počítače ubíhal čas rychle, ale tentokrát ji reakce přišla téměř
obratem, ten pán byl asi na mailu: "Výborně, to mne velmi těší. Zítra v
18 hodin budeš čekat na náměstí, tam si tě vyzvednu. Napiš mi jak tě
poznám."

Zvědavá
Kateřina neváhala, byla plna očekávání. Druhý den, se nemohla ani dočkat
až skončí v práci. A o tři čtvrtě na šest už nervozně postávala na
náměstí.

Pán přišel přesně v 18 hodin. Nebyl
úplný krasavec, ale vcelku sympaťák. Na tváři měl milý příjemný úsměv.
Nevypadal tak drsně jak jsi představovala. Na zas něco v něm bylo takové
hrdé, sebevědomé, odhodlané. Nedokázala to popsat.

"Krásný
podvečer subinko" řekl muž s klidem a úsměvem. "Dobrý večer pane" řekla
Kateřina trochu provinile. "Vím, že jsi nezkušená, ale hodně jsi mi
toho slíbila, takže to uděláme jednoduše. Pokud se ti cokoliv co budu
chtít nebude zamlouvat, řekneš "stop" a můžeš jít domů. Bít tě zatím
nechci, ani tě nebudu držet násilím, ani ti něco nutit, ale slibovalas,
že všechno zvládneš a uděláš. Proto jsem se taky ptal jestli jsi si
jista tím co jsem napsal do inzerátu a tím co jsi odpověděla. A teď pojď
"

Lehce pán
sáhnul do kapsy a vytáhnul obojek a vodítko. Obojek subince nasadil
zaháknul vodítko a s klidným vyrovnaným výrazem na tváři si Kateřinu za
vodítko vedl domů.

Ohlédnul
se a zavřel dveře. "Svlékni se !" řekl už trochu přísněji. Kateřina
poslechla a svlékla se do spodního prádla. Byla trochu natěšená, trochu
vzrušená, ale i trochu ponížená. Nechat se vést za vodítko po městě jako
nějaký pes. "Řekl jsem, že se máš svléknout. Ne do spodního prádla, ale
celá !" zvýšil pán hlas. Kateřina rychle sundala zbyle svršky. "A teď
na čtyři a pokud ti neřeknu, budeš tak u mě doma vždy chodit ! Pojď za
mnou." Vešli do pokoje. Byl to obyčejný pokoj, Kateřina čekala nějakou
mučírnu nebo vybavení ale nic, jen obyčejný obývák. "Pane Vy nemáte
mučírnu ?" "Na to, abych tě mučil, mučírnu nepotřebuji. Ale neboj se
nějaké vybavení mám, jen mívám i civilní návštěvy tak to tu nerozvěšuji
na potkání." A při těch slovech sáhnul do šuplíku, vytáhnul důtky a
kožené pouta. Pouta rozpojil od sebe a připjal Kateřině na nohy.
Nevypadal vůbec přísně a ani se o to nesnažil, jen prostě občas zvýšil
trošku hlas, jinak to spíš vypadalo, jako by byl hodný pan učitel, co
chce učit své žáky.

Gesta,
které Kateřina prováděla, naznačovaly, že byla trochu na rozpacích,
čekala že na ni bude křičet, že na ni bude přísný, že se na ni vrhne a
udělá jí to.

"Co jen s tebou provedeme? Tak a teď běž támhle ke zdi, klekni si, ruce dej za hlavu a tak zůstaneš, nic nedělej"

Kateřina
poslechla, čekala že se bude něco dít, ale nic jen tiše poslouchala,
jak pán odchází vedle do kuchyně a dělá si večeři. Nevěděla, že ji po
očku neustále sleduje a čeká jak se zachová a co bude dělat, byla mu
otočena zády. Za chvíli ji začali bolet ruce a záda, začala sebou vrtět.
"Pane ?" zašeptala tiše. "Copak je subinko ?" "Bolí mne ruce a záda"
"Dobře tak si klekni na čtyři, vztyč hlavu a budeš dál koukat do zdi.
Pokud tě opět bude něco bolet, můžeš tyto pozice střídat, ale nic víc !"
zdůraznil a vrátil se do kuchyně.

Zbytečný
čas ubíhal, Kateřina nevěděla jestli to bylo 5 minut nebo 50. Začala se
nudit, čekala že se bude něco dít, i když to bylo zajímavé tohle ji
nijak nenadchlo. Za chvíli slyšela jak pán přišel, položil na stůl tác a
posadil se do křesla "Já teď trochu pojím, budu si číst knížku a ty
pokračuj" informoval pán. To Kateřina nevydržela. "STOP" "Tohle mne fakt
nebaví" začala pomalu vstávat. "Ale slibovala jsi, jak všechno zvládneš
a vydržíš" opáčil pán. Kateřina se konečně zvedla a otočila, na stole
stály dva hrníčky s čajem a vedle nich dva talířky a na nich obložené
chleby. Nechápala to.

"Hm
nový rekord" zamumlal si pán a významně kouknul na hodinky "Nu nevadí,
jak jsem slíbil, nutit tě nebudu. Vrať mi pouta, obleč se a můžeš domů,
není zamčeno"

"Jakej nový rekord ?" zajímala se
Kateřina, oblékaje se. "Nový rekord, kdy si ženská vydržela hrát na
subku a to jsem jí vlastně nic pořádně nedělal" zasmál se pán ironicky.

Kateřina
byla uražená. Rychle se oblékla, obula a spěchala domů. Na pánovi byl
trochu vidět smutek, ale i trochu ulehčení. "Dám ti radu jestli chceš.
Vždycky dobře rozvaž co komu říkáš a hlavně slibuješ, mohla bys toho
litovat" řekl na cestu.

Kateřina spěšně odcházela: "Jasně, někdo je tak zvědavý na tvé rady" mumlala si naštvaně.

Celé to bylo pro Kateřinu divné, ten muž jí vlastně neublížil, dokonce ji udělal večeři, nechápala co se vlastně stalo.

Pár
dní, jí ten zvláštní zážitek ležel v hlavě. Ale nakonec na to skoro
zapomněla, prostě si řekla, že dotyčný je vůl. A vrhnula se na další
hledání.

Zaujal
ji jiný inzerát: "Chceš být pánova čubka ? Být tvrdě ošukaná, svázaná,
ponížená a potrestaná ? Tak se mi zvrhlá děvko ozvi !"

Chvíli váhala a ozvala se. Domluvili si schůzku.

Kateřina
se na schůzku hezky oblékla, vzala si nejlepší šaty a nejhezčí a
nejdražší spodní prádlo. Chtěla hezky vypadat. Muž jí poslal foto,
vypadal na něm moc hezky a tak poslala svoje.

Na
schůzku, ale přišel ošuntělý o 20 let starší muž, než na fotce.
Kateřina byla trochu v šoku, ale muž nedělal caviky. "Ahoj ty jsi Katka
že ?" Kateřina jen nesměle přikývla. Muž ji chytil za ruku: "Tak pojď
jdeme na to" a táhnul ji s sebou. Nasedli k němu do auta a on zajel na
okraj města k lesu. Bylo 7 večer, ještě bylo světlo, ale nikde ani noha.
Muž sáhnul do přihrádky a vytáhnul kovová pouta. Ještě v autě ji dal
ruce za zády a secvaknul je poutama. Pak vystoupil, obešel svoji Škodu
120 a vytáhnul Kateřinu z auta. Obrátil ji na břicho a položil na
kapotu. "Čekej !" zařval přísně a znovu šel do přihrádky. Kateřina
koutkem oka, viděla že nese nůž a vařečku. Měla strach, ale byla jak
přibitá. Muž vzal nůž a začal řezat a trhat její oblečení. Když jí ho
moc na sobě nezbylo, nůž odložil a začal řvát: "Tak ty jsi čubka ?!!!"
"Nic neslyším děvko !" "Ano pane jsem čubka" špitla Kateřina se
strachem. Vařečka hvízdla vzduchem a dopadla na částečně odhalený zadek
takovou silou, až Kateřina nadskočila. Zařvala bolestí. Muž si ji otočil
a vrazil ji facku "Nekřič děvko !" Otočil ji zase zpátky a už letěla
druhá. Bolest to byla příšerná, ale Kateřina se snažila nekřičet. "Tak
co budeš poslušná děvka ?!" Kateřina se strachem špitla "Ano Pane"

Muž odhodil vařečku a začal ji osahávat. Nakonec mu musela vykouřit, on ji ošukal a dovezl ji zpátky do města.

Ani
se nerozloučil a ona vyděšená, konsternovaná se v roztrhaných šatech
potácela městem. Přišla až na malé náměstí, kde před měsícem měla rande s
tím prvním pánem. Už se šeřilo, ale ještě bylo vidět. Náměstí bylo
prázdné, jen vzadu byl dvě postavy. Po chvíli v jedné postavě rozpoznala
toho prvního pána. Ta druhá byla nějaká žena. Byla hezky oblečené a na
krku měla obojek. Ten pán se k ní, ale choval velmi něžně a láskyplně,
otcovsky. Bylo slyšet jak tiše říká příkazy, jak si s ní povídá. A ona
oddaně poslouchá.

Kateřina začala litovat a závidět té neznámé ženě. Dvojce se najednou zvedla a začala odcházet směrem ke Kateřině.

Když
byli blízko, muž se vyděsil "Proboha Kateřino co se ti stalo ?"
Kateřina tázavě pohlédla na cizí ženu. "To je Karolína, tvá nástupkyně,
která sice nevydržela dýl než ty, ale pokusila se o to, pochopila, že ji
nechci trestat, ale že chci vědět jestli si stojí za svým slovem, že
chce být subinka. Máme výročí, jsme spolu už dva týdny, tak jsem ji vzal
sem."

Pán vzal sako a přehodil ho přes
Kateřinu. "Karolínko, běž domů. Tady být nemusíš a asi se to protáhne.
Zavolám záchranku a policii, počkej doma. Až bude Kateřina v bezpečí,
přijdu domů"

Karolína odcházela a Kateřina jen koukala, jak muž volá záchranku a policii.