Tak tenká je hranice...

Báječné rande. Restaurace. Živý hovor, smích, jiskry v očích, chytrý, vtipný. V hlavě jí běží různé představy, od romanticky laděných až po ty pikantnější. Nechce se jí s ním loučit, líbí se jí. Proto když se z restaurace přirozeně plynule přesunou k němu domů, nemá starosti, na sex na prvním rande sice není stavěná, ale on to přece ví, mluvili o tom několikrát, takže jistě nic hmatatelného neočekává. Když se ocitnou u něj, vášnivě ji objímá a začíná ji náruživě líbat. Ztuhne, tohle nečekala. Stojí jako socha, nechává jeho vlezlé ruce bloumat po svém křečovitě napjatém těle, a snaží se urovnat si v hlavě, kde udělala chybu, a proč je mu sakra jedno, že mu jeho vášeň vůbec neopětuje. Vymaní se z jeho drtivého sevření a doufá, že se hezký večer ještě spraví. Chvíle rozpačitého přešlapování, a opět tah na branku. A to je konečná. Je po libidu, po nadšení, po všem. Odchází, rozzuřená, zhnusená, naštvaná, otrávená. Už nikdy ho neuvidí.

Důvěrná chvíle mezi dvěma přáteli. Tak moc chce jeho objetí. Tolikrát si představovala, že mezi nimi dojde i k něčemu víc. Ticho, hudba v pozadí. Pokládá hlavu na jeho rameno. On ji začne hladit na prsou. Není si jistá, zda to chce takto rychle, navíc nemá ráda dotyk na prsou přes podprsenku. Dává jeho ruku jemně pryč. Ta se však zanedlouho vrací na to stejné místo. Opět dává jeho ruku pryč, ta se opět vrací, a ona je bezradná. Nechce být na něj nepříjemná, přemýšlí, co dál ... nechá se ještě pár minut osahávat, není jí to příjemné, až najednou ví, že z jejího přání nebude nic. Nechce to. Ne teď, a teď už neví, jestli vůbec ještě někdy ano.

Příjemný večer s mladíkem, který je do ní blázen, a právě spolu strávili noc. Líbí se jí, je tak dojemně zamilovaný, tak nadšený, tak upřímný. Koukají spolu na film, jeho ruka zabrousí na její stehno. A pak výš, začne ji dráždit na pohlaví. Ale ona se teď chce dívat na film, proto jemně odsune jeho ruku zpátky na stehno a stiskne ji na znamení, že tím nemyslí nic zlého. Ale jeho ruka se opět vrací a navíc ji začne líbat na krku. Podívá se na něj, a s úsměvem mu říká, že by se chtěla dívat na ten film, na kterém se domluvili, že si ho pustí. On přikývne, za chvíli jí ale prakticky sundává tričko. Ona nestíhá odsouvat jeho ruce, za chvíli se cítí jak pod útokem chobotnice, proboha kolik těch rukou má?? *** Už nikdy ho nenechala přiblížit se na víc než metr, při vzpomínce na chobotnici se už vždycky otřepe hnusem ...

Intimní chvíle s okouzlujícím mužem, oba dva polonazí. Ona je ale trochu v rozpacích, neví, jestli to chtěla už dnes nechat zajít tak daleko. Jeho ruce jí zajedou do rozkroku. Ne, tohle už určitě nechce! Neví přesně proč, ale nechce... dává jeho ruku pryč. Začíná cítit mírný odstup, určitě bude stejně vlezlý jako ostatní... A už je to tady, jeho ruce opět nenápadně míří na místa, kde o to teď nestojí. Pomalu tuhne a podívá se tázavě na něj. On se jen laskavě usměje, a jeho ruka sama opustí ono místo. Všechno z ní spadne, a teď se už naplno oddává dotyku jejich nahých hrudí a nechává se unášet kouzlem okamžiku. Ten večer k ničemu dalšímu nedojde.

Ten večer ne.

...

Zato ten následující dojde ke všemu. On to ještě neví, ale ona už ví, že ho chce ... celým svým tělem...