Léto je v plném proudu. Lidi se lepí k sedačkám v mhd, dokonce v náhradním busu XC se lidé lepí i k sobě. Musím říct, že jsem dlouho nezažila tak intimní chvilky jako v ranním autobusu náhradní dopravy. Ten chlap vedle mě mi byl tak blízko, jako žádnej jinej v poslední době. Těžce oddechoval, vlhnul a vypadalo to, že to s nim klepne,taková soft klasika.
Na zastávce kde jsem vystupovala jsem byla venku ze dveří rychlostí světla. Doslova jsem proklouzala mezi těma upocenejma tělama. Bylo to skoro jako třetí porod v mym životě, první, když jsem se narodila já, druhý když jsem já rodila a tohle byl můj třetí, když mě autobus vyvrhnul na zastávce. Musím ale uznat, že to bylo rychlé a bez komplikací.
Než jsem šla do práce, zašla jsem do alberta pro mléko do kávy a i tam bylo jasně znát, že je léto. Většina se shlukovala v sektoru chlazeného zboží, kde nejen že postávali, aby se schladili, nýbrž byli téměř pohlcení uvnitř chladniček. Jako by se vzadu v regálu nacházelo lepší zboží. Lidé dávají veřejně na odiv svou lásku k mražené zelenině. Jeden chlap se otíral mraženým hráškem tak intenzivně, že už si ho nejspíš nikdy nekoupím.
U fontány to vypadalo, jako na pláži v Chorvatsku. Hlava na hlavě, chlapi jen v trenkách a děti se pokoušely vzájemně utopit. Jejich matky posedávaly kolem, ovívaly se a remcaly nad dětmi ostatních matek.
No, abych Vám řekla pravdu, léto v Praze stojí za starou bačkoru. Jediné místo, kam se člověk může uchýlit je metro, což v konečném důsledku ztrácí svou pointu, protože tuhle informaci zná každý, a tak se opět dostáváme k přehřátým, kluzkým a upoceným tělům.
Je to nezastavitelný letní koloběh, přeteplení.
Krásné léto
Soft