pidierotika

Potkali jsme se náhodou.

I když – z jeho strany to určitě náhoda nebyla.

Sestupovala jsem po příkrém svahu kopce, kolem čedičových skalisek a kamenných polích, statné a urostlé buky vystřídaly temné a posmutnělé smrky. Nechtěla jsem se prodírat kapradím,
mám vždycky představu, že se v něm ukrývá tlupa divočáků.

Vyšla jsem z lesa a na kraji se zastavila. Přede mnou krásná
podhorská louka, plná travin a květů, které se ve větru vlnily jako oceán. Vstoupila jsem do louky, procházela jí pomalu a vysoká
stébla trav hladila mé boky.

Jen lehce a neznatelně se dotkl mého kotníku. Stoupal po lýtku vzhůru a v podkolení jamce se na chvíli zastavil. A pak výš a výš. Chvíli se proplétal kadeřemi na Venušině pahorku. Bloudil po mém těle jak žíznivý poutník hledající oázu rozkoše. Na chvíli se zastavil u malého pupíkového kráteru, pak pokračoval vzhůru a dál údolím mezi prsy. Přemýšlel, který vrcholek vybrat, a šimravým nenápadným pohybem postupoval výš k tomu citlivému místu.

Obešel bradavku po jejím dvorci. Nemilosrdně se do něj zakousl a lačně začal sát.

Darebák. Skočil na mě bez ochrany. Jen doufám, že mě
nenakazí nějakou zákeřnou chorobou.

Ten malý bídný sameček klíštěte obecného.