Sedíme naproti sobě, proti mně hotový Herkules. A já si začínám nadávat, proč jsem na to kývla, když moc dobře vím, že samotný vzhled mě prostě vyrajcovat nedokáže. A tohle je špatný, moc špatný, mluví jen o svém 25cm péru s 19 cm v obvodu. Nudím se. Jak může mít i sedmnáct orgasmů denně. Potlačuju zívání, předstírám zdvořilý obdiv a povinný úžas, a přemýšlím, kdy se budu moct vytratit, tohle byla chyba.
Téma se přesouvá na počet orgasmů, které by způsobil mně, a jak by mi to dělal. Nic, je třeba se k tomu definitivně postavit čelem.
"Promiň, ale mě čuráky berou jen u chlapů, kteří mají něco v hlavě a jsou schopní mluvit i o něčem smysluplném. Asi to nemá cenu, raději půjdu."
"Chceš říct, že by ses raději bavila o modelování struktur krystalických hlinitokřemičitanů?"
ááh, zásah, probouzí se první nadržený hormon a Herkules si získává mou pozornost, na odchod jsem prozatím zapomněla.
"Co ty o tom můžeš vědět? Ty jsi nějaký fyzik nebo tak něco?"
"No jasně, mám doktorát z jaderné fyziky, nenapadlo by mě, že by tě to mohlo zajímat."
cítím mravenčení v rozkroku
"No jestli mi náhodou nekecáš. Co si například myslíš o teorii hybridizace orbitalů?"
"Tuhle teorii přímo nesnáším, je dobrá tak pro základní školu. Já se vlastně zabývám hlavně modelováním molekulových orbitalů."
ruce se mi chvějí, v rozkroku vlhko, tohle je souznění
"Mně ta hybridizace taky nikdy neseděla, jenže bez ní se na střední u odhadování tvaru molekuly podle VSEPR prostě obejít nejde. Víš, jak se mi ulevilo, když jsem se seznámila s molekulovými orbitaly? Svět elektronů mi zase začal dávat smysl," taju, a beru ho za ruku. Elektrické impulsy z jeho ruky mi vystřelují až hluboko do podbřišku, v rozkroku mi doslova škube.
Pohlédne mi hluboko do očí a stiskne mou ruku:
"... navíc pod molekulové orbitaly lehce zahrneš i delokalizaci elektronů v krystalické mřížce kovu, takže vysvětlují i elektrickou vodivost ..."
"Ano," vydechnu, a cítím, že se mě zmocňuje prudký chtíč, přesouvám se vedle něj, a dám mu ruku do rozkroku. Fakt ohromný kousek, mimovolně roztahuju stehna, pod sukní bez kalhotek mám tam tak vlhko, že cítím chlad vzduchu na mokrém pohlaví.
"Jestli chceš," jeho hlas začíná být zastřený vzrušením a jeho ruka se mě dotkne na na klitorisu, začínám hluboce dýchat, "můžu tě vzít do laborky, a ukázat ti, v čem to modelujeme. Licenci máme jen na počítači tam, stojí asi 120 000 Kč," a zasune mi dovnitř dva prsty.
"Chci, fakt chci ..." hlas mi začíná selhávat, tanec jeho prstů mě přivádí na pokraj šílenství...
"A už sis někdy zkoušela ..."šeptá mi přerývavě do ucha, v kundě už mám čtyři prsty ... "sama vypočítat ze Schrödingerovy rovnice tvar f-orbitalu?"
"Ne," hlas se mi chvěje, nabodávám se na jeho ruku a masíruju mu toho obrovskýho čuráka, který se mi skoro nevejde do dlaně, "to nezvládnu, tak dobře diferenciální rovnice neovládám..." cítím že se blížím na vrchol.
"Nevadí, pomůžu ti, uděláme to spolu," zarazí mi celou ruku dovnitř, mně se rozklepou kolena a zachvátí mě takový orgasmus, že asi brzo omdlím ...
Po několika minutách, kdy se můj dech ustálí a získávám částečnou kontrolu nad svým hlasem, si beru chvějící se rukou cigaretu, on mi připálí, pak i sobě, a říkám mu "Jsem moc ráda, že jsem se s tebou sešla ... ty opravdu umíš ženu ohromně udělat. Jdeme do té laborky?"