Přišel jsi jako nezvaný a nechtěný host. Kdo to je?
Ptám se sama sebe.
Co mi to tu vykládá?
Nechávám si čas na rozmyšlenou.
Prvotní šok přešel v údiv, údiv se přenesl v další šok, tentokrát proto, že se mi to líbí. Že se mi líbí být obdivována pro něco jiného.
Začal jsi kolem mě pomalu snovat síť. Možná nevědomě a možná úplně schválně.
A já, ač jsem nechtěla zjišťuji, že jsem lapena.
Lapena tím snem, co není nereálný.
Lapena tou touhou, kterou večer co večer prožívám. A já ti děkuji, protože jsem buď blázen, že stále věřím na sny. nebo jsem tím, co mi tvrdíš.
Jsem lapena a líbí se mi to.
Ale ať tak či tak.
Jsem ztracená ;-)