Malé radosti

Dnešní den začal úplně blbě. Hned ráno mě vzbudil můj chlap s tím, že mu nejede auto a že si bere moje. A protože jsem byla ještě skoro v mdlobách neřekla sem ani popel a jen tupě zírala. Slíbil, že mi ho dopolko přiveze. Usnula sem a probudila se asi za hoďku, značně dezorientovaná a bolavá. Hlava jek střep, v krku knedlík velikosti fotbalového míče a klepala sem se zimou. Paráda, hlásí den jak vymalovaný a i ty následující a na mě asi něco leze....a chlap to není :-(

Začala sem se ploužit po baráčku, káva, několik pilulí, nakouknout na amatéry, nakrmit psa....pak mi došlo, že mi dnes mají volat nebo psát kvůli práci, zkontroluji mail i telefon a nic. No začnu se teple oblékat, že budu tvořit nějaké ty hodnoty. V tom se vyloupne můj chlap, že mi přivezl auto :-O koukám jak puk, ááááá ty sis ho vlastně ráno vzal. Teď zas kouká on, vždyť sem ti to říkal...no asi sem to zaspala. Tak prý ať se stavím na oběd, bude řízek :-)

A protože jsem byla jinak na cokoliv nepoužitelná, vyrazila jsem za ním na řízek, no co aspoň se dobře najím, když už nic. Navíc s plným žaludkem se vše zvládá líp :-). Najedená jsem se osmělila a zavolala kvůli práci, pán se hned omlouval, že nezapomněl, že se mnou počítají, jen zaúkoloval kolegu a ten se mi ozve. Uffff. Tak teď ještě nakoupit potraviny a pochutiny na víkend a můžu domů. Nenávidím nakupování, všude mraky lidí, všichni se chovají jak neandrtálci, prostě očistec.

Docela v poho jsem zaparkovala a říkám si, když už sem tady v tom centru kouknu se na nějaké hadříky :-) mohla bych si udělat třeba radost. Po 3/4 roce nošení jen špinavých rajtek a trika by mi to neuškodilo. Koukám do výloh a určitě bych si vybrala, ale opět všude lidi, bleeee. Nakonec jsem vstoupila do jednoho z obchodů, vzala cirka tři kousky na vyzkoušení a vsunula se do kabinky, do jedněch šatů nemám zadek, do druhých prsa, bože na koho to šijí a jak se tak oblékám, začínám se potit, všechno se ke mně lepí, nic nejde sundat nebo nandat. Začínám být trochu vytočenááá. Nic nechci. Mrknu ještě asi do dalších dvou, ale nic se mi nijak zvlášť nelíbí. Mám žízeň, kouřila bych, ale ještě pořád si chci udělat radost. Do toho mi píše chlap zda už sem něco koupila....NEEE, snad jedině kdybych byla panenka, měli na ní krásné šaty, vypasovaný živůtek bez ramínek a tylová sukýnka jak pro baletky v mátově zelené, miluju tu barvu a byly opravdu nádherné, ale vhodné tak na náctiletou, když jde do Opery :-( Smutná a tak nějak naštvaná sem to vzdala a že pojedu pryč. Nedalo mi to, ještě jeden krámek a vypadnu. Hned na kraji mi padli do oka letní krajková šaty, výprodej, poslední kus, velikost neznámá....no nic zkusím je a uvidím. Šaty bez rukávů, střih trochu retro, vzadu zip, dole rozšiřující se sukně. Vlezu do kabinky, obléknu si je a světe div se, byli mi a dobře. Naštěstí v krámku nikdo, jen dvě prodavačky. Tak vylezu z kabinky a chci se jich zeptat na názor. Obě stojí a koukají na mě s otevřenou pusou. Bože co mi kde zas kouká???? No takhle by se taky daly nosit, to ještě nikoho nenapadlo......teď zas koukám já. No máte ty šaty obráceně, ten zip patří dopředu. ÓÓÓ Tak to se může stát jen mě, opravdu mám cedulku vepředu, ale přijde mi, že i tak mi sluší :-D. No otočila sem je a fakt, vypadají takhle skvěle. Koupila sem si je. Pak i to jídlo a hurá k domovu.

A poučení pro dnešní den: některé věci se dají používat z obou stran :-D