Prudké návaly vášně

Určitě to mnozí znáte..ale jak s tím bojovat ? Co s nadržeností, když nízké pudy křičí po rozšukání a vysoké říkají...buď za dámu, neříkej už ani slovo, zahal své výstřihy a potlač výkřiky po bohapustém mrdu.. Proč zrovna mě se dostává tolik pokušení a proč je těžké, tak děsně těžké odolat ? Je to jako jadranská zmrzlina, která Vám voní pod nosíkem...kdy si olíznete rty a chcete se do ní labužnicky ponořit, zgustnout a vychutnat do poslední kapky, která stéká po tvrdém křupavém kornoutu a víte, že prostě nemůžete..Prostě to nejde, ač se Vám to nabízí dost často,, prostě je to nedostupné zboží..

Jednou jsem žádala kamaráda o radu, jak si počít s nadržeností...Prý mysli na práci a mysli a konej víc než si myslíš..prostě makej a nadrženost se Tě pustí... Hmm..v tomto si se mnou osud dost zahrává..dělám už i výjimečně víkendy a jak nemůžu být nadržená, když dělám se samými mužskými. A kor teď v létě..kdy se rýsují jejich opálené svaly, kdy vím, že chodí na ostro..kdy se mi dívají do očí a jejich pohled končívá ve výstřihu, který schválně maskuju.. práce čím dál více a s ní i nové mužské tváře, s kterými musím spolupracovat. Proč je to tak nespravedlivé ? Kdyby aspoň Ti chlapi nebyli tak svůdní, voňaví a krásní..tak neuvěřitelně sexy..nebyly by muka a já tak děsně nadržená..Připadám si jako zvíře, které nechce ulovit kořist, ale má děsný hlad...absťák..Proč Ti muží jsou tak prudce inteligentní, šarmantní, s jiskrou v oku...jako šťavnatý steak načančaný na talíři a já se nemůžu zakousnout ??? Proč není radno ani pomoci ??