Jak málo stačí ...

Říká se, že trpělivost růže přináší. I já se dočkala a nastal den naší schůzky. Byla jsem natěšená, že se konečně uvidíme. Sice unavená s pár hodin spánku, jsem se připravovala. Sprcha, úprava zevnějšku a všechny tyto věci. Přece jen se jako žena chci líbit, i když v mém případě je to marný boj udělat ze sebe krásku. Už to ale zas tak neřeším, nevidíme se poprvé a tak nic nepřeháním. Jen malinko zvýrazním oči černou linkou, přejedu trošku řasy. Navoním se lehce parfémem, nic se přece nemá přehánět. V tomto případě žádné sexy prádlo, sex je tabu když jsem prý nemocná. Ano byla jsem trošku uražená, ( copak pár orgasmů někdy někomu uškodilo? ) ale jako rozumná žena jsem uznala, že má vlastně pravdu a už jen být chvilku spolu je víc než nějaká rychlovka.

Vyrážím z domu, nemám ráda nedochvilnost a vždy jsem všude aspoň o deset minut dřív. Po radě jednoho zdejšího zkušeného amatéra si sraz dáváme před řeznictvím. Byla to vlastně náhoda ale myslím, že stála za to. Takže si to cupitám na místo určení, je to hned u řeky a já si těch několik minut co jsem tam dřív užívám pohledem na řeku a okolí. Mám to tu moc ráda a pohled na hrad jak se tyčí nad naším krajem mi nějak dodává pocit klidu a pohody. Jak si tak pochoduji po břehu řeky a čím dál víc se blížím k řeznictví jsem nějak nevrlá. Pořád nevím čím to je. Nervozní nemám proč být a až jsem skoro u řeznictví mi to dojde. Najednou mám na tváři velký úsměv a mé kroky automaticky jdou až ke dveřím. Otvírám je a v ten moment ta vůně udeří naplno a já prostě nedokážu odolat.

Vcházím do prodejny a hned jsem oslovena co to bude. Vezmu si půl kila těch čerstvých škvarků a dva rohlíky, prosím. Prodavačka odvažuje množství, já se zamilovaně koukám na tu dobrotu a už se nemůžu dočkat až si dám. Platím, beru do náruče ten poklad a upaluji ven. Už vůbec nekoukám na hodinky jestli už přijede. Moje mysl je teď zaměstnaná tím co nesu v náruči a tak úžasně to voní. Přemisťuji se kousek bokem, sedám si na patník a už rozbaluji a beru do prstu ten zázrak a vkládám do úst. Blaženě přivírám oči a vychutnávám si tu dobrotu. Rohlík zatím nechávám na pokoji, přece si tento mastný orgasmus nebudu kazit pečivem. Ta chuť je výborná jsou ještě lehce teplé a křupavé. Otvírám oči a lovím další kousek a opět zavírám oči a vychutnávám si. Vůbec nesleduji okolí a když zas oči otevřu, všimnu si že mám společnost.

Stojí přede mnou, usmívá se a tak zálibně se na mě dívá. Oplatím mu úsměv, bezmyšlenkovitě si olizuji mastné prsty a zabaluji tu dobrotu. Vstávám a on už je u mě. Zdravíme se a on mě obejme a políbí. A pak hned znova a znova a já si myslím jak moc jsem mu chyběla. Když pak prohlásí jak úžasně chutnám mi to dojde. Sakra vždyť chutnám jak škvarek a mu oči září jak malému dítěti. Začíná škemrat ať mu dám ochutnat. Mračím se, jsem sobeček a odmítám. Po jeho slovech že jsem sadistka a mučím ho se přece jen smiluji. Přecházíme k autu a já na jeho kapotě znova rozbaluji tu dobrotu a společně hodujem. To co pak nasledovalo nechám na vaší fantazii. Můžu jen říct, že jsme se loučili se spokojeným úsměvem a oba se už těšíme až se zas uvidíme.

A co z toho pro mne vyplývá? Není třeba drahých parfémů, sexy prádla ale stačí trochu jídla a chlap nám leží u nohou. Ne nadarmo se říká, že láska prochází žaludkem ...