V pánském oddělení

Horký den. Předposlední horký den a poslední den prázdnin. Dceři chybí už jen boty a je jen jediný obchod, kde je můžeme koupit.
Tak hurá nehurá do velkého města.

Protože se mě držela dost nemilá chmurná nálada, kterou zahnala jen na pár hodin pracovní doba (vyplněná prací), byla jsem ve velmi dobrém rozmaru a nabídla jí koupi dvou párů bot. Nechtěla. Autobus zpět byl v dalekém nedohlednu a vedlejší obchod nabízel přehlídku oděvů. Synovi jsem za pomoci dceřiných rad vybrala jedno triko s dlouhým rukávem a jedno s krátkým
(samozřejmě, že se mu ani jedno nelíbí). Pro zlepšení nálady jsem si vyzkoušela dvoje šaty (a pouze barva jedněch mi slušela). Dcera se probírala množstvím
úžasných hadříků, a jelikož mě hadry moc neberou (jelikož jsem žena z džungle), vydala jsem se jen tak bloumati po obchodě.

Kroky mě vedly k oddělení, kde na mě hleděly oblečené mužské trupy a úžasné kalhoty. Blížila jsem se k nim a ty první
na věšáku měly svůdně rozepnutý poklopec. V ústech jsem měla úplně stejný
pocit, jako když vejdete do restaurace a do nosu vám zavoní lahodná krmě a sliny se hned začnou sbíhat. Takovou jsem měla chuť se dotknout zipu na modrých džínách a ruku ponořit do poklopce. Projela mi mrazivá vlna po zádech a zasněně
se dívala na rozepnutý zip a v hlavě jediná myšlenka s obrázkem, co je za ním (že by „deformace“ ze zdejších galerií?).

Pohlédnu na mužské trupy oblečené do košil, rukávy na půl vykasané a knoflíky do poloviny hrudi rozeplé, aby byla viděna část svalnatého mužského těla, vypracovaná prsa, na které se chce tak krásně přitisknout a poslouchat bušící srdce. Prostě v těch košilích vidíte chlapa kolem pětatřiceti, vypracované tělo, mužná lehce ochlupená hruď, ležérně leč přesně
oholená tvář, silné ruce, které se mírně pozvednou a chtějí obejmout, chtějí a zvou do své teplé náruče, k pevnému stisku a …

Pomalu olizuji horní ret a opatrně se dotýkám triček a mikin, pod kterými vidím mužská těla, cítím jejich vůni a hebkou sametovou kůži. Chci se špičkou jazyka dotknout toho těla. Zahlédnu trenky zabalené v průhledném balíčku a hlavou prolítne vzpomínka na žehlení, kdy je pomalu a s něžností
přejíždím žehličkou, rukou pohladím a přitisknu toužebně na tvář. Nevidím trenýrky, vidím pevný zadek k nakousnutí, vidím tvrdý předek k polaskání
…

Procházím regály a nevidím jen prázdné kalhoty a trika,
vidím v nich muže, mužské, tolik chlapů kolem sebe a náš společný tanec.
Tanec vlnících se horkých těl, tanec horkých dotyků.



Náhle jiná myšlenka mi cvrnkne do hlavy a vytrhne mě z tohoto transu.

Vracím se k dceři.