No věřili byste tomu?

" A co teď jako budu dělat?" říkal jsem si, když jsem na odpolední dodělal nějakou práci a zbývalo mě toho tak sotva na půl hodiny. Přitom ještě nebylo ani 7. Svačina dávno snězená, ty dvě kočky odnaproti sice radost pohledět, ale protivné jak prdel a na rozdělanou fušku jsem ještě neměl všechny věci. Nebýt toho horka, zkusil bych si zdřímnout. Už dlouho se chystám na němčinu, dokonce ji mám i stáhnutou v mobilu, ale nejdřív je třeba to důkladně rozmyslet a až pak se do toho pustit, že. Jinak bych šel domů, ale je posledního a to bych pak musel poslouchat pindy paní účetní, že mi zas chybí hodiny. No jó přece, posledního srpna navíc od zítra hlásí deště, to teď bude na jezeře narváno. Půl hodinky na kole tam, trochu očabrat a půl zpátky a s klidem to stihnu dodělat. Snad mě nikdo cestou neuvidí, no a když jo stejně mě odsud podruhé nevyhodí, kdo by jim tu šel:) Tak si fičím na kole a těším se, kolik tam bude asi nudistek, když už se šeří. Protože je to u cesty a navíc kolem jezdí vlak, takže za dne narazit na nudistu je neobvyklé a na nudistku skoro nemožné. "No a věřili byste tomu?" Nikdo nikde, teda když vynechám budku s občerstvením. To jsou dneska lidi. A stejně jsem si to vychutnal. Zaplavat si, nahoře hvězdičky a to ticho, prostě paráda. Zpátky jsem to vzal naokolo, jestli je někdo nas druhé straně. Dva tiší blázni s prutem a oba ďobali něco v mobilu, ale FAKT ani jeden nudista!

No a nakonec jsem musel zůstat v práci o půl hodiny dýl, abych dodělal, co jsem měl. Ale aspoň jsem se nenudil:)