Vzpomínám

Do oken mi svítí ranní sluníčko.Postavím si šálek horké kávy na parapet a usídlím se před otevřeným oknem. Opřu si hlavu o vyplňující mříž a hledím na stále ještě zelené listy stromů. Bloudím svými myšlenkami, přemítám a sluníčko mi přivírá oči. Vzpomínám.

Na dny, kdy jsem byla ještě dítě. Vzpomínám na mámu v kuchyni, jak vařila. Na dny, kdy své kulinářské umění dokazoval i táta. Spočívalo v kabanosu opečeném na pánvi, ve tvaru čtyřlístků pro štěstí. Tehdy to bylo mé zamilované jídlo, bylo dělané s láskou. Vzpomínám na dobrodružství na zahradě našeho domu. Na den, kdy jsem se odhodlala vyšplhat na obrovský ořech. Vzpomínám na tu chuť jablek, která nám rostla v zahradě. Vzpomínám na hry se sestrou,na den, kdy pro mě udělala bojovku. Vzpomínám, když jsem v květovaných šatech vyrazila první den do školy. Vzpomínám na tu nervozitu, když jsem dělala testy do matematické třídy. Vzpomínám na radost, kterou jsem měla při získání poháru v matematice. Vzpomínám na diplom za literární soutěž. Vzpomínám na dny strávené na fotbalových trénincích. Vzpomínám na babiččin čokoládový krém a na dlouhé procházky po Vyšehradě s dědou.Vzpomínám na vůni Vánoc. Vzpomínám na ty chvilky, které by se mi teď zdály nešťastné,ale tehdy byly to nejlepší, dny kdy nám vypojili elektřinu a my dlouhé hodiny hrály při svíčkách pexeso, později kanastu.
Vzpomínám na přijimačky na uměleckou školu. Na ten pocit, že na to nemám a na štěstí, které jsem cítila při přijetí. Na svou první lásku, na první miluji tě. Na své první lakované lodičky. Vzpomínám na mladistvé pitky. Na kalbu ve dvou s nejlepší kamarádkou. Vzpomínám na den, kdy jsem poprvé uviděla svého muže. Na den, kdy jsme zabloudili ve sněhu v poli. Na naše první políbení. Vzpomínám na maturitu, na ples, na praktickou zkoušku.
Vzpomínám na den, kdy jsem oznámila, že jsem těhotná. Vzpomínám na ten pocit, když jsem ho poprvé uviděla, svého syna. Obavy, strach, štěstí, radost. Na jeho první krůčky, slova, kresby. Na jeho první prosím a děkuji. Na první den v mé práci. Na druhé narozeniny svého syna a na jeho první dort.
Vzpomínám na dlouhé procházky s Merynou. Na stěhování do našeho bytu a na první Vánoce, které jsme prožili ve třech. Vzpomínám na svůj první koláč, který jsem upekla a na tisíc dalších. Na první kachnu se zelím, kterou jsem jedla a na den, kdy jsem svého muže naučila jíst špagety. Vzpomínám na dny, kdy jsem byla pohlcená cvičením. Na dny, když jsem přestala kouřit a na den, kdy jsem zase začala. Na dny v léčebně, na dny v nemocnici.

Vzpomínám na lidi, okamžiky, pocity, chutě, vůně i doteky. Na chvíle, co se už nevrátí, na místa, kam už nepojedu a na lidi, kteří už mě opustili.

Káva na dně hrnku už je studená. Je čas žít teď. Jakou vzpomínku si vytvořím na slunečné nedělní dopoledne?

S věnováním všem, co jsou v mém životě

S láskou
Soft